Agresivita a uplácení. I to vás může potkat po autonehodě

Dopravní nehoda je pro dvě třetiny řidičů stresujícím zážitkem, v případě výskytu vážných zranění se jich do stresu dostane až 95 procent. U každého sedmého účastníka nehody navíc dochází k tzv. zamrznutí, tedy zpomalenému chování, omezeným reakcím či mdlobám. Patnáct procent řidičů bylo terčem výhrůžek či fyzického napadání od jiných účastníků nehody, každý osmý se setkal s úplatkem. Právě na stres motoristů při nehodách sází tzv. lovci nehod, kteří vnucují motoristům své nevýhodné služby. Výsledky přinesl reprezentativní výzkum Linky pomoci řidičům 1224.

Jen z povinného ručení motoristé za první polovinu letošního roku nahlásili více než 120 tisíc škod spojených s nehodami. Velkou část řidičů přitom taková situace značně ovlivní. Z průzkumu Linky pomoci řidičům 1224 mezi více než tisícovkou řidičů vyplývá, že 65 % účastníků dopravní nehody při ní bylo vystaveno stresu. V případech doprovázených vážným zraněním bylo ve stresu celých 95 % řidičů, z toho 28 % dokonce ve stresu extrémním. V případě závažného poškození vozidla se do stresu dostalo 84 % řidičů, extrémně vystresovaných byla pětina z nich.

„Při nehodě dochází u účastníků k akutnímu negativnímu stresu, což má vliv na myšlení, emoce, chování i organismus. To, do jaké míry, pak závisí na mnoha faktorech jako předchozí zkušenost s nehodami či aktuální fyzický i psychický stav jedince. U vážných dopravních nehod navíc nelze vyloučit posttraumatickou stresovou reakci,“ vysvětluje dopravní psycholog PhDr. Michal Walter. Podle průzkumu se u 29 % účastníků dopravních nehod projevila zloba, 31 % řidičů bylo emotivních. Pětina řidičů (21 %) pak byla při nehodě ve stavu zmatenosti. V takovém stavu pak nejsou schopni jednat racionálně a snadno podléhají na místě nátlaku lovců nehod.

Sprosté chování, násilí i úplatky

Podle psychologa Michala Waltera se při vysoké psychické zátěži mohou projevit v chování některé vlastnosti, které jsou v běžném životě potlačeny: „V krizové situaci se ukazuje skutečná povaha člověka. Může to být hrdinství a odvaha, často však naopak zbabělost, vyhrožování, pohrdání či agresivnost.“ To potvrzují i výsledky průzkumu – téměř třetina řidičů (28 %) zažila od ostatních účastníků dopravní nehody sprosté chování, každý sedmý (15 %) pak výhrůžky. 15 % řidičů bylo dokonce svědkem fyzického napadení či pokusu o něj, 12 % účastníků nehody se setkalo s uplácením.

Ze stresu můžete „zamrznout“

V důsledku šoku z dopravní nehody může u člověka dojít i k tzv. zamrznutí. „Jedná se o negativní šokovou reakci, která bývá někdy následně racionalizována obavou, že by řidič mohl někomu ublížit nekvalifikovanou pomocí. Projevuje se neaktivitou, pasivitou, vyčkáváním na pomoc druhých, nepomáháním ostatním. A to i přesto, že fyzicky je daná osoba schopná takto konat,“ doplňuje Michal Walter. Průzkum Linky pomoci řidičům 1224 ukázal, že v případě vážných dopravních nehod došlo k tzv. zamrznutí až u 15 % řidičů. V takových případech doporučuje Walter odvést dotyčnou osobu z bezprostředního místa nehody, posadit ji, mluvit na ni a hlavně ji nenechat o samotě.

Zdroj: tisková zpráva České kanceláře pojistitelů

Reklama