Omezení provizí investičního životního pojištění neprojde. Na vládě leží nová verze zákona, která IŽP znatelně omezí. A regulace se nebude týkat jen provizí! Nyní má být regulována celá nákladovost rezervotvorných životních pojistek. Jak přesně? To ve svém článku vysvětluje Petr Zámečník.
{+}
Návrh zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech vzbudil hrůzu mezi finančně poradenskými společnostmi. V jeho záměru byl limit provizí v současné době pro finanční zprostředkovatele nejlukrativnějšího produktu – investičního životního pojištění.
Nyní se na vládě objevila nová verze zákona. Tentokrát hrůza proběhla po zádech šéfů pojišťoven. Z původního záměru omezit provize, který by se jistě některým pojišťovnám zamlouval, se těžiště regulace přesunulo na celkovou nákladovost všech rezervotvorných životních pojištění. A v návrhu stanovené stropy jsou skutečně nízké.
Nutno poznamenat, že předkladatelé zákona si k srdci vzali část kritiky regulace provizí. Ty měly být omezeny na dvojnásobek měsíčního pojistného se stropem na 4 000 Kč. § 21h přímo uváděl: „Výše odměny, kterou pojistitel za sjednanou pojistnou smlouvu o rezervotvorném životním pojištění hradí pojišťovacímu zprostředkovateli, nesmí překročit dvojnásobek sjednaného měsíčního pojistného, nebo ekvivalent jednorázového pojistného za pojistné období, nejvýše však 4000 Kč.“ Věcná část kritiky mířila přímo – provize jsou jen částí nákladů a jejich omezení tak nedává jasný smysl pro klienty.
Nová verze předmětného paragrafu je obšírnější.
Co případná změna přinese
Zatímco původní návrh limitoval jen provizi, současný návrh limituje veškeré náklady – včetně nákladů spojených se správou. To znamená, že veškeré náklady na smlouvu rezervotvorného životního pojištění s platností delší než 15 let nebudou smět přesáhnout jedno roční pojistné. V současné době se ale jen provize za sjednání takových smluv pohybují na úrovni vyšší.
Důsledkem bude muset být nutně snížení provizí za investiční, kapitálové a důchodové pojištění včetně jejich dalších obměn a variant. S celkovými náklady se bude muset pojišťovna vejít do částky nižší než jaké jsou současné provize… nebo…
Drobná skulinka stačí
Možná nebude „tak zle“ a případné schválení novely přinese „jen“ složitější administraci nákladů a provizí. Zákon limituje správu životní pojistky. Nikoli správu investice v ní. Investiční společnost spravující příslušné fondy si i podle navrhovaného § 21h bude moci účtovat správcovské poplatky prakticky libovolné a bude moci vyplácet provize, komu bude chtít.
Důsledkem tak může být, že finanční zprostředkovatel získá provizi za sjednání pojistky (v „rozumné“ výši tak, aby zbylo i na náklady pojišťovny) od pojišťovny a druhou část provize obdrží od investiční společnosti za směřování financí klienta.
Ani pojišťovna nemusí přijít zkrátka. I ona může inkasovat podíl na správcovských poplatcích podílového fondu.
Celý text článku si můžete přečíst na serveru Investujeme.cz.
Jaký máte na návrh zákona názor? Souhlasíte s argumenty ministerstva?
Nahrávání ...
Myslím si že skulina nebo způsob jak to obejít se zase najde, aby bossové mohli dál jezdit v supersportech apod..
To si opravu naši zákonodárci myslí, že máme tak „nechutné“ provize? Ať si zkusí spočítat náklady na získání a udržení jednoho klienta – ať už pohonné hmoty, telefon, nájem kanceláře, čas který prací s klientem trávíme nebo následný servis, který alespoň já poskytuji celoživotně. Pak možná pochopí, že naše práce zase tak extrémně výdělečná není. Samozřejmě je s poradenským trhem něco špatně a dějí se tu nekalosti, ale tohle řešení rozhodně není.
Proč by někoho měly zajímat vaše náklady? To je Váš problém, že klienta získáváte tímhle způsobem. A taky je Váš problém, že děláte práci, ve které máte asi 50 000 konkurentů. Do toho Vás nikdo nenutí. Regulátor se zaměřil na nákladovost produktu pro koncového zákazníka, protože klienti těchto instrumentů mají naprosto nereálné očekávání od těchto produktů vinou právě nákladovosti. Může se vést diskuse o tom, jaká ta nákladovost je přípustná. Podle mého názoru je to hranice, kdy při průměru historických výnosů a inflace bude ještě ziskový. Produktů, které toto nesplňují je zatím stále dost. Tím bych začal.
To na jakou jsme kdo zaměřen skupinu klientů a jak je získávat, udržet a nechat se zaplatit nechám stranou – to je na jinou diskuzi. Použiji vaše slova:
Regulátor se zaměřil na nákladovost produktu pro koncového zákazníka – vy opravdu věříte, že i kdyby tato novela zákona prošla a pojišťovny měly zajištěnou (zastropovanou) menší nákladovost na produkt, že to koncový klient pocítí? Že to povede k eliminaci kočkopsů typu IŽP? A že si pojišťovna nenajde způsob jak si zajistit zisk jinde a opět z klientovi kapsy, jen trochu složitěji a ještě neprůhledněji? Já teda takový optimista nejsem..
To, co navrhují, je nesmysl. Kdyby si dali tu práci 5 min a spočítali to jako já, tak zjistí, že ten jejich návrh odpovídá TERu tak 0,8% p.a. A tohle limitovat jako horní mez je blbost, protože je to moc málo. V ČR by to nebyl schopen splnit ani jeden podílový fond.
Já si nemyslím nic, protože jsem to neviděl celé. Ale všechno je to otázka důslednosti kontroly. Třeba si nějaký úředník na tomhle bude chtít udělat kariéru. Třeba v 90. letech si všichni klepali na čelo , když Elliot Spitzer vyhlásil boj Wallstreetu. Ale nakonec se před ním pěkně klepali.
Upřímně nemám rád politickou hantýrku, ale co mi v hlavě jednou utkvělo bylo:“Jedna parametrická změna nevyřeší to, co by vyřešila systémová změna.“ Dle mého názoru je to zřejmě přesně tato situace. Změna tohoto parametru, výše provize, sice může do jisté míry ovlivnit chování poradců/zprostředkovatelů/makléřů, ale co ostatní parametry? Tak ať pojišťovny začnou pracovat na svých současných produktech, ať nevytvářejí stále nové a nové. Pak by dotyčný poradce neměl potřebu klientovi doporučit změnu produktu popř. společnosti. Určitě je potřeba trh vyčistit. Je zde řada lidí, která nebere ohledy na stávající klientovo portfolio a zbytečně přepojistkovává. Ovšem pokud by se začalo řešit tuto problematiku od zdroje (pojišťovny a jejich produkty), nemuselo by se přistupovat k nastalému „řešení“. A upřímně pokud je pojišťovna, která nezveřejňuje kompletní nákladovost produktů, vytváří stále nové produkty, ať se nediví, že ji klienti na základě doporučení odcházejí.