Zdražování zboží a služeb pociťuje 94 procent tuzemské populace, více než třetina z nich dokonce velmi silně. V souvislosti s tím se tři čtvrtiny Čechů obávají dopadů inflace na hospodaření svých domácností. Polovina těch, kdo pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších čtyřicet procent to teprve plánuje. Devět z deseti Čechů navíc předpokládá, že kvůli inflaci si ještě více utáhnou opasky.
Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura MEDIAN pro společnost Broker Consulting na reprezentativním vzorku 1022 respondentů, kteří byli starší 18 let.
V kontextu horší finanční situace se chystá třetina lidí výrazně nebo z části snížit náklady na stravování v restauracích, čtvrtina poté omezí výdaje na kulturu či cestování. Každý čtvrtý respondent se už touto cestou připravuje na pokrytí zvýšených nákladů za energie během topné sezóny, dalších 35 procent k tomu teprve plánuje přistoupit. Jinou možností, která povede ke zlepšení finančního stavu, je zvýšení příjmů formou brigády či přivýdělku, k takovému kroku se chystá 26 procent respondentů, dalších 23 procent si už touto cestou k výplatě přilepšuje.
Češi chrání své úspory
Průměrná výše úspor se pohybuje mezi 100–300 tisíci korunami, odhalil srpnový průzkum. Shodný počet respondentů (13 procent) má podle něj našetřenou částku do 10 tisíc korun nebo vyšší obnos mezi 300–500 tisíci. Převážně jde o úspory respondentů, kteří mají vyšší vzdělání nebo jsou OSVČ. Co se týče způsobů uložení, nejvíce frekventovaným je spořicí (65 procent) a běžný účet (64 procent). Vedle toho Češi nejčastěji směrovali naspořené finance do důchodového a stavebního spoření.
Na třetím místě z hlediska podílu uložených úspor jsou podle průzkumu investice ve fondech, celkově do nich Češi přesunuli 15 procent z celkového objemu úspor. „Extra úspory, které domácnosti v průběhu koronavirové pandemie vytvořily, buď zásluhou odložených výdajů, nebo záměrným zvýšením finančních rezerv, zůstávají nad hranicí 220 miliard korun, a to i přes setrvalý růst životních nákladů. Většina těchto úspor totiž připadá na domácnosti s vyššími příjmy, které těžily ze zrušení superhrubé mzdy a které se snadněji vyrovnají s pádivou inflací. Nemalá část těchto úspor může představovat trvalou finanční rezervu a podpořit tak další růst dlouhodobých úspor a zájem o investiční produkty,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
„Aktuální data ukazují, že 40 procent domácností nemá finanční rezervu, která by pokryla jejich měsíční výdaje. Sedm procent nemá dokonce žádnou rezervu a třetině domácností by rezerva vystačila na méně než jeden měsíc. Domácnost je obvykle označena za finančně zdravou, když má rezervu alespoň na tři měsíce. To v ČR nesplňuje 55 procent domácností. Naopak, rezervu vyšší, než šestinásobek měsíčních výdajů má třetina domácností,“ dodává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
V důsledku negativního působení inflace plánuje čtvrtina spořících přenastavit plnění dlouhodobých finančních cílů (například investice na rentu). Průzkum také odhalil, že s narůstajícím věkem respondentů obavy z inflace vzrůstají. Tři čtvrtiny pak neplánují změny a drží se svých dlouhodobých cílů, a to i v situaci výrazného zdražování.
Dlouhodobé finanční cíle
Na rozdíl od předchozího období Češi více využívají investiční/podílové fondy, kam od jara do srpna směrovali své úspory v bezmála třetině případů. K tomuto rozhodnutí přistoupili většinou mladší respondenti do 30 let a čtyřicátníci. Nadto standardně využívají možností pravidelného ukládání financí do důchodového či stavebního spoření.
Navzdory všeobecnému růstu cen mohou dvě třetiny populace investovat rezervy do svých dlouhodobých cílů. Šedesát devět procent takových respondentů plánuje zajistit si prioritně finanční rezervu na stáří, každý třetí poté upřednostňuje životní zabezpečení svých dětí. Přibližně stejně velká část populace bude své úspory směrovat také do rekonstrukce svého bydlení nebo šetřit na studium dětí či dovolenou. Valná většina ale neplánuje v kontextu současné situace změnit svou strategii při naplňování dlouhodobých finančních cílů.
„Z pohledu vztahu k investicím je dobrou zprávou, že většina oslovených v průzkumu se nechystá dělat zásadní změny ve vytváření úspor na své dlouhodobé investiční cíle, což by měly být především úspory na stáří,“ dodává Richard Siuda, předseda představenstva Conseq Investment Management.
Nejvíce Češi přesouvali úspory na jaře
Jak už bylo zmíněno, čtvrtina Čechů, která převáděla našetřené peníze, učinila tyto změny zejména v návaznosti na události letošního jara (válečný konflikt na Ukrajině a prudký nárůst úrokových sazeb). Podle průzkumu došlo k největšímu převodu úspor v květnu letošního roku (29 procent), ale i v dalším období (od února do konce poloviny roku) tak reagovali respondenti na důsledky proinflačního působení napříč trhy.
Investice jsou aktuálně jedním z nástrojů, jehož prostřednictvím se Češi snaží ochránit své úspory.
Z těch mají lidé alespoň část aktiv v akciových a smíšených fondech. Z třetiny pak ukotvili respondenti své úspory do dluhopisových fondů. Ty podle expertů nabízejí zajímavé zhodnocení, které nebylo v předchozích 10 letech možné. Nadpoloviční většina oslovených přitom preferuje nad krátkodobými či dlouhodobými investicemi ty se střednědobou návratností.
Navzdory srpnové hladině meziroční inflace, která byla podle ČSÚ 17,5 procenta, uvedlo celých
68 procent respondentů, že považuje za výhodnou investici s ročním zhodnocením pod úrovní inflace. Nejčastěji považují Češi za výhodnou investici s 10procentním zhodnocením, sedmina dotázaných poté považuje podle průzkumu za výhodné zhodnocení do pěti procent.
Podle 38 procent Čechů, kteří mají úspory, se nejvíce vyplácí investovat pravidelně, 18 procent se vedle toho domnívá, že vhodná doba na investování je vždy.
Z průzkumu vyplynulo, že již každý devátý Čech využívá profesionální investiční poradenství. Nejčastěji se ale při výběru produktů z investiční nabídky řídí na základě vlastního uvážení. Výsledky dokládají, že jsou Češi jak subjektivně, tak preferencí způsobů uložení úspor převážně konzervativní a spíše než na externí poradenství spoléhají sami na sebe.
Reálným dopadům inflace rozumí naprostá většina
Devět z 10 Čechů chápe, jak působí inflace na hodnotu úspor. Průzkum zjistil, že pouze dva lidé ze
sta mají mylnou představu o tom, jak jejich finance daná míra inflace zhodnocuje, čili znehodnocuje.
Průzkum se také soustředil na to, zda respondenti umí rozlišit podvodnou od tzv. zdravé investice. Mezi zásadní faktory podporující důvěryhodnost investiční společnosti podle respondentů nejčastěji patří jasný investiční plán firmy, její transparentnost a veřejně publikované vlastní výsledky o hospodaření. Vedle toho vnímá větší část populace (81 procent) jako důležité vlastnictví licence od České národní banky. Schopnost vyvarovat se tzv. Ponziho schématu průzkum napříč českou populací s jistotou nepotvrdil, naopak někteří jedinci mohou mít pravděpodobně potíže podvodné investiční jednání
i v dnešní době rozeznat.
Zdroj: Broker Consulting
Nahrávání ...