Stále trvající pandemická situace a s ní vládou přijatá opatření se promítají nejen do peněženek Čechů, ale také do jejich znalostí a postoje k financím samotným. Více než čtvrtina Čechů se hůře orientuje ve finančních záležitostech. Rezervu na horší časy si tvoří většina Čechů, nejčastěji s ní vyjdou tři měsíce. Dobrou zprávou je, že dvě třetiny Čechů o penězích víc přemýšlí, chce více spořit a lépe hospodařit.
Úvěr a výhodnější úrok
Oproti předchozímu roku klesl Index finanční gramotnosti ČBA na hodnotu 55, vrátil se tak na úroveň před čtyřmi lety. Stále platí že, čím vyšší vzdělání, tím lepší povědomí o financích. I letos pro respondenty bylo nejtěžší otázkou určit, který z navrhovaných úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější (správně na ni odpověděla pouze třetina).
Průzkum, který pro ČBA realizovala výzkumná agentura Ipsos, ukázal, že v porovnání s dobou před pandemií se Češi hůře orientují ve finančních záležitostech (27 %), více se zajímají pouze o věci a informace týkajících se jejich osoby a situace (40 %), a celou řadu informací o finančních produktech považují za zbytečné (36 %).
Pandemická situace se samozřejmě promítla do uvažovaní nad financemi většiny obyvatel. Češi jsou nyní opatrnější a více uvažují nad každou utracenou korunou (65 %). Podle průzkumu chtějí více spořit, plánovat a sledovat své výdaje nebo o penězích jen více přemýšlet, a to zejména mladší generace.
Většina respondentů si stále myslí, že si se svými znalostmi v oblasti financí vystačí, ale v některých situacích se raději poradí. Narostl však počet těch, kteří si často neví rady a své znalosti považuje za nedostatečné téměř třetina. Nejvíce si Češi podle průzkumu věří v otázkách hospodaření a rozpočtu, a ve spoření. Naopak nejméně silní se cítí v oblasti investování.
Pokud Češi potřebují pomoc, informace hledají na internetu. Nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu (65 %) a kalkulačkám na stránkách bank (63 %). „Na internet se přesunula nejen pozornost při hledání informací, ale také sjednávání konkrétních produktů, 40 % Čechů si dnes častěji pořizuje finanční služby online. Téměř polovina respondentů se však v současné době o produkty a služby na finančním trhu zajímá méně a více než polovina důkladněji zvažuje, zda produkt či službu potřebují,“ říká Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trh.
Nečekané události, stáří a omezení spotřeby
Naprostá většina Čechů je zvyklá odkládat si stranou nějaký finanční obnos. Nejčastěji přitom jako finanční rezervu pro případ nečekané události (59 %) a na stáří (43 %). Češi si ale spoří i na dovolenou (35 %), konkrétní zboží (30 %), bydlení (25 %) a na vzdělání (8 %).
„Pokud spoříme na důchod, odkládáme si nejčastěji do 1 000 Kč měsíčně. Nejvíce takto spoří muži ve věku 54-65 let,“ upřesňuje výsledky Michal Straka a doplňuje, že obecně spořivější jsou lidé s vyšším vzděláním.
Při pohledu na celou populaci (bez ohledu na to, zda si lidé část příjmů pravidelně odkládají nebo ne) by lidem finanční rezerva vydržela nejčastěji tři měsíce (27 %), pětině pouze měsíc. Bez rezervy fungují nejčastěji mladí lidé do 26 let. Ti, kteří si finanční rezervu tvoří pro případ neočekávané situace, si měsíčně nejvíce odkládají do 2 500 Kč (60 %).
Odborníci přitom radí, že by finanční rezerva měla být ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Tím se podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel. „Stávající koronavirová pandemie prověřila připravenost Čechů na nečekané události. Ukázalo se, že se Češi v rámci svého hospodaření chovali racionálně a odpovědně a během pandemie přistoupili na opatření, která pomohla jejich rodinnému rozpočtu – zejména omezili běžnou spotřebu a odložili větší nákupy,“ potvrzuje Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.
Průzkum navíc ukázal, že finanční rezerva Čechům během pandemie stačila s přehledem (28 %), jen tak tak (27 %) a na 29 % z ní nemuselo ani čerpat.
Škola a finanční gramotnost
Čtvrtina Čechů přiznává, že finanční znalosti čerpají převážně z vlastních zkušeností, pětina se pak o financích nejvíce dozvěděla od svého poradce. Lidé mají za to, že by se na finančním vzdělávání měl podílet kromě rodiny zejména stát prostřednictvím školního systému. Současně 56 % respondentů ale ve školním systému vidí právě důvod zhoršující se úrovně finanční gramotnosti.
„Podle aktuálních zjištění se rodiče snaží svým potomkům předat základy správného finančního hospodaření již na první stupni (29 %) nebo ještě v předškolním věku (26 %). Pravidelně a záměrně se s nimi baví především o bezpečnosti nákupů na internetu a o různých akcích a slevách,“ upřesňuje Helena Brychová. Mezi výjimečně debatovaná téma patří výše příjmu rodiny a rodinné úspory.
Zdroj: Česká bankovní asociace
Nahrávání ...