Stavební spoření bude výhodné i po navrhovaných úpravách

Mezi úsporná opatření, která navrhuje vláda Petra Nečase, patří také snížení státní podpory ke stavebnímu spoření ze současných 4.500 korun, resp. 3.000 korun na 2.250 korun, resp. 1.500 korun. A protože jde o úpravu negativním směrem, je vcelku pochopitelné, že se toto opatření nesetkává s pozitivním ohlasem.

{+}

Odpor nebo lépe řečeno nepříliš pozitivní přijetí ze strany investorů i finančních poradců lze vcelku pochopit. Přesto, jak naznačuje článek Stavební spoření zůstane i po škrtech atraktivní, nejvýnosnější v okolí na serveru iDNES.cz, není věc tak jednoznačná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Alespoň z pohledu státu, který státní příspěvky vyplácí. O co konkrétně jde? V porovnání s okolními státy, kde je stavební spoření obdobně – a nebo dokonce více – oblíbené, dosahuje státní podpora v ČR výrazně vyšší úrovně. A tato situace se nezmění, ani pokud dojde ke snížení podpory.

Rekapitulace navrhovaných změn

Rok 2010

• Dosud vyplácená státní podpora za rok 2010 bude zdaněna padesátiprocentní daní:
  • klienti se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003 místo max. 4 500 korun dostanou 2 250 korun;
  • klienti se smlouvami uzavřenými od roku 2004 místo max. 3 000 korun dostanou 1 500 korun.

Rok 2011 a roky další

• Sjednocení maximální výše podpory na dva tisíce korun.
• Zdanění úroků z klientových vkladů a státní podpory. Na konci roku stavební spořitelna za daný rok strhne z úroků 15procentní daň.

Rok 2012 a roky další

• Zúžení účelovosti využití naspořených prostředků na stavebním spoření – u nově uzavíraných smluv bude možné naspořené peníze využít jen na účely související s bydlením.

Zdroj: iDNES.cz

Češi mají v Evropě nejvyšší státní podporu

Podobně jako v ČR, také v okolních zemích je stavební spoření velmi oblíbené. V Rakousku s ním spoří zhruba 62 % populace, v Německu asi třetina a na Slovensku 20 %. Také v těchto zemích stát přispívá střadatelům podobným způsobem jako v tuzemsku. Ovšem zatímco u nás je výše státní podpory konstantní (max. 25 %, resp. 15 % z maximální výše 18 tisíc, resp. 20 tisíc korun), a i navrhované úpravy počítají s konstantní výší příspěvku, na Slovensku a v Rakousko je úroveň variabilní – výchozím parametrem pro stanovení výše jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na sekundárním trhu.

V Rakousku se podpora pohybuje v rozmezí od 3 % do 8 % z 1.200 eur, za rok 2009 byla 3,5 %, maximálně 42 eur. Na Slovensku mohou střadatelé získat podporu v rozmezí od 5 % do 15 %. Aktuální výše je 12,5 %, maximálně však 66,39 eur.

Klasická podpora v Německu je 8,8 %, maximálně však z 512 eur. Střadatel si tak může každý rok ke svým úsporám přičíst ještě 45,06 eur. Němci však mají nejsložitější systém stavebního spoření – ke klasické podpoře mohou navíc získat i další státní příspěvky, například pokud zároveň spoří na penzi, či přispívá-li jim zaměstnavatel. Na druhou stranu, klasickou podporu od státu dostane jen střadatel s ročním příjmem nižším než 26.500 eur.

Pokud tedy budou v ČR přijaty návrhy vlády a konečná podpora se ustálí na 2 tisících korun, bude i tak u nás v porovnání s okolními státy stále nejvyšší.

Zdroj: iDNES.cz Finance

Jak na zjištění redaktorů serveru iDNES.cz pohlížíte Vy? Samozřejmě, odhlédneme-li od nejdůležitější zásady, a sice, že by se dohody měly dodržovat za všech okolností a měnit pravidla hry uprostřed tratě je nesolidní jednání.

Reklama