Omezení nebo zrušení státní podpory u stavebního spoření může podle Národní rozpočtové rady vést k nápravě nerovnováhy veřejných financí. Na druhou stranu podle Asociace českých stavebních spořitelen takový krok povede k poklesu zájmu o spoření v rámci stavebního spoření, což by následně snížilo nabídku úvěrů na bydlení, včetně žádaných investic do zateplení a zvýšení energetické efektivity. Podle některých odborníků by zrušení podpory mohlo znamenat konec tohoto finančního produktu.
Současná vláda se rozhodla při debatě o státním rozpočtu na příští rok otevřít diskuzi o omezení nebo úplném zrušení státní podpory stavebního spoření. Ze státního rozpočtu na podporu stát posílá ročně kolem čtyř miliard korun. Za rok 2021 to bylo 4,2 miliardy korun. Státní podpora na stavebním spoření činí ročně maximálně 2000 korun. Stavební spořitelny evidují zhruba 3,3 milionu smluv o stavebním spoření. O stavebních spořeních by měla 23. srpna jednat Národní ekonomická rada vlády a v září vládní koalice. Opozice návrh kritizuje.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl uvedl, že rada otevření debaty o vhodnosti a efektivity státního příspěvku na stavební spoření chápe a podporuje. „Jsme dlouhodobě názoru, že se jedná o nevhodný mandatorní výdaj veřejných rozpočtů,“ sdělil. Od zrušení nelze podle něj očekávat, že vyřeší současné problémy veřejných financí. „Nicméně jednalo by se o pomyslný první koncepční krok k nápravě strukturální nerovnováhy českých veřejných financí,“ dodal.
Tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý upozornil, že vklady do stavebního spoření slouží zároveň jako zdroje pro výhradně účelové úvěry na bydlení a bez státního příspěvku by lidé spořili méně, a stavební spořitelny by tak nemohly poskytovat tolik úvěrů jako nyní.
„V době, kdy lidé hledají obtížně zdroje pro financování úprav za účelem zvýšení energetické efektivity svého bydlení, sílí administrativní požadavky na kvalitu zateplení budov a kvůli růstu cen klesá dostupnost jakéhokoliv typu bydlení, je s podivem, že bychom měli opět omezovat systém, který dobře funguje, bydlení silně podporuje a přináší i do státního rozpočtu několikanásobně více, než na něj stát vydává,“ uvedl Šedivý.
Podle něj celkem splácí úvěr některé z pěti stavebních spořitelen téměř půl milionu Čechů a na tyto úvěry je půjčeno přibližně 92 procent vkladů. „Systém tak financuje lepší bydlení, a navíc prokazatelně velmi efektivně,“ dodal.
Snížení vkladů ve stavebních spořitelnách by mělo podle mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Terezy Kaiseršotové také pravděpodobně proinflační dopad, který by mohl negativně ovlivnit už tak vysokou inflaci v České republice. „Dopad tohoto případného kroku tedy vnímáme v Raiffeisen stavební spořitelně negativně i vzhledem k tomu, že se týká více než tří milionů občanů České republiky a mohl by znamenat destabilizaci dlouhodobě fungujícího sytému stavebního spoření bez současného zásadního pozitivního dopadu pro státní rozpočet,“ uvedla.
Hlavní ekonom Deloitte a člen NERV David Marek upozornil, že stavební spoření často supluje úspory na penzi, takže se může přesunout do jiných finančních produktů se státní podporou, což by předpokládanou úsporu omezilo. „Navíc by se nejspíše před změnou podmínek výrazně zvýšil zájem uzavřít smlouvu se současnými výhodnými parametry. Tyto očekávané efekty by však neměly být překážkou k otevření diskuze o stavebním spoření,“ uvedl.
Posuzovat změny v oblasti stavebního spoření je podle předsedy představenstva stavební spořitelny Modrá pyramida Michaela Pupaly nutno v dlouhodobějším horizontu. „Dostupnost bydlení je základní lidská potřeba a ve spojení se stavebním spořením a jeho státní podporou představuje od 90. let pro významnou část obyvatel cestu k jeho zajištění, jeho zkvalitnění či aktuálně cestu ke zvyšování energetické efektivity bydlení. V neposlední řadě stavební spořitelny nefigurují směrem ke státním financím pouze jako příjemci, ale jsou také významným plátcem daní,“ uvedl. Podle něj je velmi nešťastné zasahovat do fungujícího systému, který stabilně využívají ke spoření a financování bydlení více než tři miliony obyvatel ČR.
Zrušením státní podpory by se podle manažera společnosti 4fin Jana Schwarzbacha ušetřily přibližně čtyři miliardy korun ročně, ale produkt jako takový by to podle něj prakticky pohřbilo. „Stavební spoření by bez státní podpory zdaleka nekonkurovalo ani termínovaným vkladům, na kterých lze získat při dodržení stejné vázací doby zajímavější zhodnocení,“ podotkl.
Nahrávání ...