Současná právní úprava neumožňuje České národní bance (ČNB) vykonávat efektivně dohled nad finančním trhem. Problém se týká pojišťovacích zprostředkovatelů. Na trhu jich působí přes 100 000, ale o jejich odbornosti se diskutuje v souvislosti s přeshraničním působením a ochranou spotřebitele.
{+}
Na konferenci pojišťovacích makléřů, která se tento týden konala v Praze, o tom informoval Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB.
„V zákoně chybí to nejdůležitější: sankce,“ zdůraznil Tomšík.
Snahou regulátora je sjednotit pravidla distribuce. K tomu by však mohlo dojít nejdříve za tři až čtyři roky a to je příliš dlouhá doba. Jednat by se mělo rychle, proto ČNB hledá jinou cestu.
V loňském roce se 40 % všech stížností, které obdržela ČNB, týkalo pojišťovnictví, v drtivé většině šlo o pojišťovací zprostředkovatele.
„Je veřejným tajemstvím, že pojišťovací zprostředkovatelé velmi často prodají klientům produkty jen proto, aby získali vysokou provizi,“ připomněl viceguvernér. Dodal, že snaha sjednotit pravidla distribuce je sice chvályhodná, ale nebude to hned. ČNB proto navrhuje vytvořit koncept vázaných zástupců. Právě ten by umožňoval pokutovat nedostatek odborné péče.
Jak potvrdil Tomšík, tyto problémy se netýkají firemního pojištění. „My makléři trpíme tím, že média to míchají do jednoho pytle, což nás poškozuje,“ reagoval místopředseda Asociace pojišťovacích makléřů Ivan Špirakus.
Centrální banka se rovněž chce zasadit o odstranění arbitráží mezi životním pojištěním a penzijním připojištěním. „Všechny změny by měly být provedeny do konce léta roku 2011,“ uzavřel Tomšík.
Souhlasíte s tím, že základním problémem dohledu nad finančním trhem jsou chybějící sankce?
Nahrávání ...
Nesouhlasím s tím, že chybějí sankce. Obecná právní odpovědnost vyplývá přece i ze související legislativy typu občanský zákoník, obchodní zákoník. Jen jaksi zatím chybí precedens…. A proč ?
Jádro problému je dle mého názoru velmi jednoduše umístěno – tkví jen a pouze v uzavřeném lobbystickém kruhu pojišťoven a „velkých“ finančně – poradenských firem, které díky přemrštěným provizím za kontroverzní produkty typu IŽP kontraproduktivně motivují poradenské firmy hrnout před sebou produkty bez ohledu na potřeby klienta…
Pojišťovací zprostředkovatel by měl mít větší zodpovědnost,zároveň je jeho povinností informovat klienta,což se bohužel neděje.Jsem pro to,aby se kvantifikovalo,co zprostředkovatel musí klientovi poskytnout za informace. Na druhou stranu leží částečná odpovědnost na prsou společnosti,která je málo finančně gramotná. Nevím,zda-li jsou zrovna sankce tou správnou cestou,mohlo by to být značně zneužitelné.
Pane Mičko, myslím že zákonná povinost je jasně definovaná v § 21(1) zák. 38/2004Sb…
A tato zákonná povinnost dle mého názoru činí problémy 99% finančních poradců…
Ale „málo gramotná“ finanční společnost je konkrétně co, nebo kdo ? Nějak jsem se ve vašem příspěvku ztratil…
Existence sankcí by mohlo napomoci korektnějšímu chování pojišťovacích/finančních poradců.
Určitou míru odpovědnosti by určitě měla nést i společnost, pro kterou poradce pracuje. Na školeních se velice často nováček dozví, že ten a ten produkt je úžasná záležitost, kterou musí mít snad každý a navíc je za to dobře placen. Až samovzděláváním se člověk dozví korektní informace.
Pane Suchý,myslel jsem málo finančně gramotnou populaci,která má velký podíl na tom,co se u nás prodává.Jestliže by se klient více informoval při sepisování jakékoliv smlouvy,kladlo by to vyšší nároky na vzdělanost finančních zprostředkovatelů.
Pane Mičko, stále považuji za primární, aby klientovi finanční poradce nelhal…Víte, fascinují mne například závěry průzkumu ČAP z prosince 09, kdy bylo konstatováno, že 75 % klientů nesprávně užívá životního pojištění jako spoření…a kde k tomu klienti přišli ? nátlakem prodejců zmíněného lobbystického molocha pojišťoven a finančně-poradenských firem…A co se ze strany ČAP událo k nápravě ? Slušně řečeno – zhola nic…Byznys je byznys…
Jinak souhlasím s Václavem,určitě by měla nést zodpovědnost i společnost,pod jejíž hlavičkou poradce pracuje.
Souhlasím s Vámi,pane Suchý,na druhou stranu ani veřejnost nic nedělá pro to,aby se něco změnilo.Kdyby se spotřebitel alespoň trochu informoval,zjistil by,že spořit prostřednictvím životního pojištění je nesmysl.
Pro spoření může být životní pojištění nesmyslné, zase na druhou stranu je to jedno z mála řešení, které alespoň trochu motivuje zaměstnavatele přispívat zaměstnanci na budoucnost (pokud tedy nebude změněn zákon o dani z příjmu). Nebo myslíte, že i takové využití ŽP je nevhodné a měl by za něj být poradce pokutován?
Václave,o příspěvcích zaměstnancům od zaměstnavatelů jsem se nezmínil. Byl bych moc rád,kdybychom se nebrali za slovo,myslím,že víte,jak jsem to myslel.Budete tedy se mnou souhlasit,když řeknu,že IŽP není vhodným produktem ke spoření? Nebavím se o příspěvcích zaměstnavatelů,které pro zaměstnance můžou být zajímavé.
Souhlasím. Můj příspěvek ani nebyl mířený přímo na Vaši osobu, bylo to myšleno pouze jako doplnění.
Pane Šplechto, z konzultací s podvedenými klienty si někdy myslím, že by tomu tak až mělo být… pokud se jedná o IŽP je to pouze deformované a fiktivní přispívání zaměstnanci na jeho budoucnost…
Nejefektivnější cestou, jak zjednat posun jakýmkoli směrem, je působit na společnosti (pojišťovny, makléře a zprostředkovatele). Přes ně vede páka na jednotlivé poradce. Společnosti/manažeři jsou tím nejvýznamnějším faktorem, který určuje chování poradců. Jakýkoli regulátor by se zahltil, pokud by chtěl regulovat jednotlivce.
Co se klientů týče, chtít po nich, aby byli gramotnější a tlačili tak poradce ke „správné“ práci, není realistické. Ovšem z této rovnice je nelze vypustit. Doporučil bych tedy, aby v případě poškození poradce žalovali. Dnes možná ještě ne, ale věřím, že přijde doba, kdy k tomu dojde. A půjde o hromadné žaloby (pokud je náš právní systém umožňuje).
Ostatně, opět mohu přispět příkladem z Kanady. Tam klienti podali hromadné žaloby na pojišťovny, když jim poradci naslibovali „zhodnocení spořící složky 12% v příštích 20ti letech“ a oni nakonec dostali 5% (uvádím pouze pro ilustraci). Odškodné ve výši stovek milionů dolarů samozřejmě neudělalo z pojišťoven, makléřů a poradců anděly, ale trh zkulturnilo. Snad se toho dožijeme i v ČR.
Cesta žaloby klient -> „poradce“ se mi zdá správná. Tuto „žalobu“ by mohla v první instanci řešit ČNB či Finanční arbitr.
Sám jsem několika klientům pomohl k odškodnění od „poradců“ – viz Diskutujeme -> Mystery shopping, nebo např. vrácení poplatků za nesmyslné navýšení CČ na SS.
Pane Princi, bylo by to dobré řešení, ale já ze zkušenosti vidím, že jde o propojený svazek pojišťoven a poradenských společností a jak známo …“ kapříci si sami rybník nevypustí“…
A finanční gramotnost ? Myslím si že pomůže pouze generační změna, dříve se těžko něco pozitivního stane…