Chování Čechů k penězům se po krizi změnilo. Alespoň podle studie ING Investment management již většina lidí neutrácí za zbytečnosti a více šetří. A ti, kdo ve škole na hodinách matematiky dávali pozor, jsou na tom mnohem lépe, než ti, kterým matematika velmi nešla.
{+}
Výzkum ING IM a Ipsos Tambor probíhal začátkem března na vzorce 512 lidí ve věku od 30 do 65 let. Její výsledky mohla ING porovnat s několika studiemi, které byly publikovány rovněž v letošním roce a porovnávají chování Čechu s ostatními národy ve světě. Celkově se dá říci, že Češi se od průměru moc neodlišují, což ale určitě nelze vnímat nějak pozitivně.
Krize donutila lidi myslet na zadní vrátka
Podle studie ovlivnila poslední krize chování domácích střadatelů zejména v postoji k utrácení za zbytečnosti a uvědomění si potřeby šetřit. V tomto ohledu by se dalo mluvit o pozitivním vlivu krize na vnímání financí lidmi v ČR. Krize, a zejména stále probíhající debata o penzijní reformě, také nutí lidi stále více přemýšlet o zajištění na stáří. Pozitivní vliv je vidět i na cílech do budoucna, u nichž hrají prim penze a vzdělání dětí.
Co se týče našetřených peněz, nejsou na tom Češi, i když už se jejich priority snad začínají měnit, nijak růžově. Více než dvě třetiny lidí dnes disponují rezervou, která jim v případě výpadku příjmu nebude stačitna déle než tři měsíce (více než 40 % má rezervu na měsíc, nebo méně).
Zdroj: ING IM, Ipsos Tambor
Podle mezinárodního průzkumu ING Group z ledna 2011 jsou na tom sice Češi podobně, jako světový průměr, to ale není utěšující zpráva. Například v Japonsku má úspory (resp. do března mělo) na období delší než tři měsíce více než polovina lidí a více než třetina má (měla) rezervy na déle než na rok. Na druhou stranu v takových USA je téměř polovina lidí (48 %) bez jakýchkoli úspor.
… pokračování článku na serveru Investujeme.cz
Nahrávání ...