Poslanecká sněmovna bude projednávat povinnost nahrávání hovorů investičních zprostředkovatelů a poradců s klienty. „Tyto hovory bude někdo natvrdo „šmírovat“,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF – asociace finančních poradců. Proč nahrávání hovorů nezvýší ochranu klientů?
Nahrávání hovorů finančních poradců s klienty je aktuálním tématem v Poslanecké sněmovně. Poslanci projednávají novelu zákona, která by nařídila nahrávat veškeré hovory s klienty. V jakém stádiu novela je?
Jedná se o možnou povinnost nahrávat hovory investičních zprostředkovatelů a poradců. Již první rozpočtový výbor v létě odhlasoval podporu pozměňovacímu návrhu, který ruší bod, podle něhož by se měly nahrávat i hovory investičních zprostředkovatelů i v případě, kdy nedojde k obchodu. Nedávno proběhl druhý rozpočtový výbor, a před 3. čtením také podpořil tento pozměňovací návrh. Aktuálně jsme tedy před třetím čtením. To by mělo proběhnout v následujících týdnech.
Znamená to tedy, že s největší pravděpodobností povinnost nahrávat veškeré hovory investičních zprostředkovatelů nebude?
Nechci spekulovat a předjímat, jak hlasování dopadne. Poslanecká sněmovna je suverén a může se rozhodnout jakkoli. Nicméně pozměňovací návrh podpořil rozpočtový výbor, tak věřím, že bude mít podporu i poslanců ve třetím čtení.
Návrh povinnosti nahrávat všechny hovory je absolutně nesmyslná. Nebezpečná. Může zapříčinit obrovské problémy do budoucna. Zamítnutí povinnosti nahrávat všechny investiční hovory je hlas zdravého rozumu.
Nahrávání veškerých investičních hovorů prosazuje především Česká národní banka, která za nenahrávání hovorů investičních zprostředkovatelů udělila pokutu 1,5 mil. Kč finančně poradenské společnosti Fincentrum. A to přesto, že nedocházelo k uzavírání obchodů přes telefon. Zákon s povinností nahrávat tyto hovory aktuálně leží v Poslanecké sněmovně. Znamená to tedy, že ČNB udělila pokutu bez opory v zákonu?
Neznám všechny konsekvence a odůvodnění udělené pokuty. To je otázka spíš na Fincentrum a hlubší rozbor… Ale už z logiky vaší otázky. Společnost dostala pokutu za něco, co není v zákoně, za něco, co vlastně nedělala. Už z tohoto hlediska je přístup dohledového orgánu minimálně zavádějící. Ale opravdu detaily neznám a nechci spekulovat.
Fincentrum podalo žalobu a brání se proti pokutě soudně…
Ano. Probíhá spor.
ČNB nicméně tvrdí, že i bez tohoto ustanovení zákona povinnost nahrávat všechny hovory investičních zprostředkovatelů existuje.
V zákoně taková povinnost není.
A jestliže není uzákoněno nahrávání hovorů, tak jakékoli sankce vůči firmě či jednotlivci jsou z mého pohledu špatným krokem. Nemůžete nikoho pokutovat za něco, co není uzákoněno. Pokud člověk neporuší zákon, neporuší nařízení, neporuší směrnici, tak dát za to pokutu je nepochopitelné. Ale to je problematika nepřesných zákonů.
Zmiňujete směrnici. ČNB dovozuje povinnost nahrávání hovorů právě ze směrnice MiFID…
Dovozuje se ze směrnice MiFID II a ZPKT. Ale dovozování není zákon. Není přeci možné dovozovat, jak se to asi myslí, a na základě toho dát pokutu. Může to být předmětem diskuse, může to být součástí návrhu řešení, ale nemůže to být tak, že si něco myslím, on to tak nedělá, a tak mu dám pokutu.
Nakonec to ukáže soudní spor, zda má Fincentrum pravdu.
Orientace je opravdu složitá. Když si k tomu připočtete jinou instituci, která naopak hlídá, aby se osobní nezneužívala – ÚOOÚ, jak se v tom má pak společnost orientovat. Jedna instituce dává pokutu za to, že to tak neděláte, a druhá instituce vám dává pokutu za to, že to děláte. Kde je ta právní cesta, kterou máte jít, abyste dodržel všechny zákony a vyhověl všem? Nemáte právní jistotu, to je problém. Pak se těžko podniká.
Úřad pro ochranu osobních údajů pokutoval pobočku jedné nejmenované zahraniční banky za to, že uchovávala hovory s klienty bez roztřízení kategorizace, jak dlouho je má uchovávat. Ostatně to je i jeden z bodů, kdy směrnice MiFID a navazující Zákon o podnikání na kapitálovém trhu říká, že hovor má být uchováván 5 let po uzavření obchodu. Ale nikde není uvedeno, jak dlouho má být hovor uchováván, pokud k obchodu nedojde.
To je jeden z problémů všeobecně. Pokud zákon nedává jasné „mantinely“, vytváří to právní nejistotu. Ať uděláte cokoli, může se to obrátit proti vám.
Úřad pro ochranu osobních údajů by byl v případě sporu první, který by nejvíc křičel, kdyby nahrávání hovorů prošlo. Je to jasné prolomení ochrany osobních údajů.
Myslíte si, že by Úřad pro ochranu osobních údajů křičel? Jen když jsem jim posílal dotaz, jak má finančně poradenská společnost správně postupovat, pokud má podle ČNB uchovávat hovory, tak ÚOOÚ odvětil, že není výkladovým orgánem a že žádné stanovisko dávat nebude…
Dávat stanovisko nebude, ale uloží sankci. To je přesně model právní nejistoty a mnohonásobných právních výkladů. Máte orgán, který se stará o ochranu osobních údajů, toto spadá do ochrany osobních údajů a tento orgán by vám měl říci, jaký je správný postup. Koho se máte jiného zeptat? Lojzy Omáčky na ulici?
Hlavním problémem nahrávání hovorů není podle vás ani tak samotné nahrávání a uchovávání hovorů, ale to, že je pak někdo bude naslouchat?
Celý proces je špatně. Nahrávání, uchovávání i naslouchání. Odposlouchávání hovorů je pak už jen ten fatální závěr.
Bavíme se o hovorech, kde zaznívají informace. A když je nahráváte a uchováváte, hrozí, že se k těmto informacím dostane někdo, kdo by neměl. A i kdyby to poslouchal jen ten, kdo má, bude poslouchat velice citlivé a zneužitelné informace.. Osobní, pracovní a celkově důvěrné informace.
Investiční poradce má se svým klientem nastavený vztah. Když někoho znáte 5 let, tak se s ním bavíte i o věcech, které byste někomu, koho neznáte, neříkal..
V současné době se firmy, které nabízejí realizaci pokynu přes telefon, nejprve domluví s klientem na nenahrávaném telefonu, a potom obchod uzavřou na nahrávané lince.
A to je řešení? Představte si situaci, kdy je mezi poradcem a klientem například rodinný vztah, bratr se sestrou. Domluví se na tom, že si zavolají z jiného telefonu, za 3 měsíce se v rodině pohádají, bratr-klient si bude stěžovat na svou sestru, protože ji bude chtít poškodit a řekne, že v telefonu mu říkala nějaké informace k investicím. Tyto situace se stávají v životě denně. A v případě stížnosti, komu bude věřit úřad, který to bude řešit? Bude věřit klientovi, nebo poradci? Myslím, že odpověď je jasná.
Nicméně toto by právě povinnost nahrávat veškeré hovory mohla vyřešit.
Nemohla. Opět příklad – máte dva telefony, nenahrávaný a nahrávaný. V nenahrávaném hovoru se budete bavit o rodině, dětech apod., a pak si zavoláte z nahrávaného telefonu a budete se bavit o investicích. Ve chvíli, kdy si klient bude stěžovat, může prohlásit, že v prvním nenahrávaném hovoru ho zprostředkovatel přesvědčoval k investici a říkal, aby to nikomu neříkal. Orgán, který stížnost bude řešit, bude s největší pravděpodobností věřit klientovi. Nahráváním hovorů se tak nevyřeší nic.
Jediná možnost, jak toto vyřešit, je zakázat jednat o investicích po telefonu zcela.
Ovšem klasické finančně poradenské společnosti neuzavírá smlouvy po telefonu, poradci je uzavírají na osobní schůzce.
Pokud děláte investiční poradenství na osobní schůzce, máte z takové schůzky záznam podepsaný klientem. Tam klient ví, co podepisuje, a ví, jaké informace dostal.
Klient je dospělý, zodpovědný člověk. Pokud jsou v záznamu informace, které proběhly, tak to podepíše. Pokud je tam něco jiného, tak ne. Naše společnosti celkově nedělají investiční služby po telefonu. Osobní schůzka je transparentní a pro klienta komfortnější způsob. To je, dle mého názoru způsob, který je řešením.
Ale řešit to nahráváním hovorů, kde se bude poslouchat každé slovo, to ne… Dneska unikají nahrávky z institucí s mnohem vyšším zabezpečením.
Zákon nicméně dává povinnost zabezpečit hovory tak, aby neunikly.
[Smích] Omlouvám se, že se směju. Živé kauzy, úniky z policejních spisů atd. Jak je možné, že uniknou na veřejnost? A v této oblasti by mělo být zabezpečení opravdu na vysoké úrovni. Stejně se to stává.
K tomu směrnice GDPR stanovuje až miliardové pokuty za úniky informací. Společnosti by tak byly skutečně motivovány, aby jim informace neunikly.
Určitě byly. Ale zajistit takové informace před zneužitím je prostě nereálné. A když už se to stane, těžko se bude zjišťovat, kdo informaci vynesl. Dnešní média navíc klidně pustí informaci s tím, že napíší „identitu zdroje známe, ale nepřeje si být jmenován“. Citlivá informace je pak venku a dotčený se bude už jen těžko bránit.
Na kolik by podle vašeho odhadu finančně poradenské společnosti přišla případná povinnost nahrávat a archivovat 10 let hovory svých finančních poradců?
Budu vycházet z analýzy RIA, která uvádí, že v oblasti středních a větších společností se jedná o řád milionů korun ročně. Osobně se domnívám, že náklady budou ještě větší, protože objem dat každoročně narůstá.
Co byste doporučil klientům finančních poradců, pokud povinnost nahrávat hovory do zákona projde?
Podle mého názoru klienti nebudou chtít sdělovat citlivé informace po telefonu, a buď budou investiční služby klesat, nebo budou chtít schůzku. Když někdo volá do banky nebo instituce, kde se ozve, že „hovor bude nahráván za účelem zkvalitnění služeb“, tak také té paní Vomáčkové neřekne kromě toho, co potřebuje, ani slovo. Za mě už jen pocit, že mě někdo nahrává, je velmi nepříjemný.
Bavil jsem se s mnoha lidmi a naprostá většina z nich má s nahráváním hovorů opravdu velký problém. Nechtějí, aby se jejich informace někde uchovávaly nahrané a v horším případě byly zneužity
Nahrávání hovorů nepřinese nic dobrého. Boj proti nekalým praktikám je náš společný zájem. Ale ne tímto způsobem. Naše stanovisko je: Vyspecifikujme, co po telefonu lze dělat a co nelze. A když nebudou investiční služby nabízeny po telefonu, ale na osobní schůzce, tak má klient k dispozici jednoznačný záznam z jednání.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor vyšel též na webu Peníze.cz.
Nahrávání ...