Otevřené bankovnictví není produktový „kanibalismus“

Digitalizaci svých procesů vnímá vzhledem k aktuální ekonomické situaci řada společností jako větší prioritu než dosud. „Banky jako celek patří mezi digitální leadery. Častokrát ale klienti o všech možnostech „vzdálených“ služeb neví nebo je ve větší míře nevyužívají,“ říká Martin Sládeček, Open Banking Leader Komerční banky.

„Naší prioritou je, i vzhledem k současné situaci, o takovýchto službách klienty edukovat. Očekáváme totiž, že digitální služby budou vyžadovat ještě více, než kdy dříve,“ dodává. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma otevřeného bankovnictví.

Co přesně pojem otevřené bankovnictví znamená?

Termín sám o sobě říká, že se banka otevírá partnerům neboli třetím stranám. Na jedné straně máte služby banky a na té druhé jsou to služby partnera – ať už jiné banky, startupu nebo zavedené společnosti. A tyto služby a prostředí jsou mezi sebou bezpečně propojeny bez nutnosti dodatečného přihlašování nebo ověřování totožnosti. Součástí bankovní aplikace se stává služba třetí strany neboli partnera. A naopak: služba banky se stává součástí aplikace nebo služby smluvního partnera.

Předpokládám, že sem spadá také digitální bankovní identita?

Ano, je to oblast, které se intenzivně věnujeme. V nedávné době vyšla ve sbírce zákonů poslední legislativní úprava, která bankám umožní začít se věnovat službám v oblasti digitální bankovní identity klientů. Můžu uvést příklad loterijních společností, které vzhledem k regulaci zákona, a požadavků s tím souvisejících, musí identifikovat klienta, který si u nich chce třeba jen podat tiket. Ve chvíli, kdy se tento klient u jakékoliv, a nejen loterijní, společnosti podléhající této regulaci digitálně registruje, musí projít takzvanou identifikací. Má tři možnosti: Dostavit se na pobočku společnosti, předložit občanský průkaz nebo jiný osobní doklad a projít fyzickou identifikací. Nebo za ním přijede kurýr se svazkem smluv, kterému se identifikuje a na místě smlouvy podepíše. Kurýr tak jedná v zastoupení dané společnosti. Anebo existuje ještě třetí možnost – klient se proklikne do služby své banky a ta v zastoupení obratem potvrdí jeho identitu. Banka se v podstatě zachová jako klientův „digitální advokát“.

Jak otevřené bankovnictví změní svět finančního poradenství? Na straně bank, pojišťoven, investičních společností, a zároveň také externích poradenských sítí.

Řekl bych, že dramaticky. Dobrým příkladem jsou hypotéky. Poradce má dneska běžně k dispozici tablet nebo jiné chytré zařízení. V rámci své poradenské firmy bude moci být vybaven softwarem, který bude připojen k API službě zprostředkování hypoték u jednotlivých bank. Obchodní případy tak předá bance ke schvalovacímu procesu rovnou v online režimu. To může značně urychlit celý proces.

Druhý příklad. Některé banky již dnes umožňují koncovým klientům připojit si finanční produkty i od jiných poskytovatelů přes takzvaná API do internetového nebo mobilního bankovnictví. Klient má pak všechny své finanční produkty pod kontrolou snadno a na jednom místě. Poradenské firmy vytvářejí své vlastní digitální portály pro své klienty s podobnou funkcí. Vy jako klient máte tím pádem aplikaci, kde jsou na jednom místě vaše běžné účty, pojistky, kreditky, úvěry, investice a další finanční produkty. Poradenství se pak může dít dvoufázově. Jednak digitálně pomocí analytických nástrojů přes roboty nebo umělou inteligenci, kdy dostáváte přes aplikaci rady, jak s těmito produkty chytře a výhodně nakládat. Robot může například kontrolovat, jestli utrácíte moc anebo málo, jestli by bylo vhodné upravit investiční portfolio apod. A poradce může mít úplně stejnou míru podpory. Může dostávat podrobné rady, jak klientovi optimalizovat produktové portfolio a řešit jeho další finanční potřeby.

Klient tedy bude mít k dispozici celou paletu finančních produktů na jednom místě nejen u poradenské společnosti, ale také v bankovní aplikaci. Nebude to znamenat určitý produktový „kanibalismus“, kterému finanční instituce nebudou zrovna nakloněny?

Běžné základní bankovní produkty se stávají komoditou. Typicky je to běžný účet s debetní platební kartou. Ale v praxi máme ověřeno, že ve chvíli, kdy klient dostává k dispozici ekosystém služeb samotné banky a třetích stran, a tyto služby mu vyhovují, zvyšuje se jeho loajalita. A proto nám dává smysl se intenzivně věnovat otevřenému bankovnictví a snažit se najít správný mix produktů pro naše klienty v „tržišti“ otevřeného bankovnictví. Jde o to, že vzájemným propojením produktů přineseme klientovi větší důvod a smysl být s námi, s Komerční bankou.

Jedním z moderních trendů cílení na klientské potřeby je tzv. „segment of one“. Snažíme se najít správný mix a konfiguraci produktů, který sedne na míru každému jednomu klientovi. Ať už je to retailový klient, OSVČ, firma nebo velký korporátní klient. A jak se říká, jeden klobouk nepadne všem. Tohle ale určitě nezvládneme řešit lidskou silou, je potřeba využít digitální nástroje, které nám pomáhají překonat omezení daná lidskými zdroji a rozpočty.

Je otevřené bankovnictví v oblasti finančních produktů také o tom, že bankovní poradce Komerční banky může sjednat klientovi Komerční banky třeba hypotéku od České spořitelny, anebo se to opravdu váže pouze na finanční produkty, které už je klient zvyklý sjednávat si sám – například cestovní pojištění, byť od konkurence.

Typicky míříme na finanční produkty, které je klient zvyklý si sjednávat sám, kde by ani nečekal, že mu je poskytne fyzický poradce. Ať už by to byl bankéř nebo externí poradce. Jinými slovy: jako koncový klient bych přes otevřené bankovnictví nehledal hypotéku, ale cestovní pojištění ano. A určitě by mě zajímalo, jestli si třeba můžu propojit svůj účetní systém s běžným účtem, který mám vedený u své banky. Mohl bych tak ušetřit práci své účetní, aby nemusela dělat manuální importy a exporty dat, ale data by se z banky do mého firemního účetnictví přenášela automaticky. A to je služba, kterou mi fyzický poradce nepřinese, která se buď děje zcela digitálně, a vlastně jen čeká na moji objednávku, nebo dokonce proběhne bez objednávky, protože je standardní součástí produktu, případně produktového portfolia.

Když mluvíte o produktovém portfoliu: mohou v něm být zahrnuty třeba energie? A jaké jsou další možné příklady?

Energie? Určitě ano. Sama oblast produktů pro bydlení je zajímavá. Co je to potřeba bydlet? Když si upřesníte lokalitu, máte na výběr soubor nemovitostí inzerovaných k prodeji. Vybíráte vhodný dům nebo byt, a jistě vás zajímá stavební posudek nebo předběžný cenový odhad reálné tržní ceny. Pak přijde na řadu moment financování, typicky třeba úvěrového, tedy hypotékou. Kromě toho řešíte spoustu interakcí s notářem, s katastrem nemovitostí, a ve chvíli, kdy už nemovitost vlastníte, začnete řešit provozní záležitosti – řemeslníky pro drobnou nebo větší rekonstrukci, vybavení nemovitosti, úpravu zahrady, posuzujete optimální ceny energií, které odebíráte, telekomunikačních služeb apod. Toto všechno, a ještě mnohem víc, je bydlení. Celou řadu zmíněných služeb banka dneska neumí řešit sama. A buď k tomu potřebuje externí partnerskou společnost, ať už digitálně nebo fyzicky, nebo konkrétní služby státního úřadu. A o tom všem je propojování bankovního a nebankovního světa. O tom je otevřené bankovnictví.

Takže je to vlastně místo propojování nejrůznějších služeb.

Přesně tak. Všech služeb, které jsou pro vás myslitelné. My se dneska nebavíme o tom, že bychom se věnovali konkrétním produktům nebo jejich prodejům. Bavíme se o potřebách klientů. A potřeby klientů jsou bydlet, cestovat, sportovat, jít za zábavou, za kulturou… Nikoliv mít hypotéku, koupit si cestovní pojištění, zaplatit si letenku. Soustředíme se na to, jak klienti žijí, jaké mají návyky a zvyklosti a ve kterých aspektech jejich života jim můžeme pomoci, aby pro ně byl život jednodušší, příjemnější a efektivnější. Dnes více než kdy dříve cílíme na to, aby lidé nemuseli nikam chodit, ale mohli se odbavit v prostředí, které oni preferují – například z domova. Takové služby budou získávat na důležitosti.

Jaká je odezva na otevřené bankovnictví v zahraničí?

V zemích, kde už bankovní identitu propojili do národních celků a schémat, poskytovatelé transformovali své služby a jsou schopni je poskytovat efektivněji za nižší náklad. Navíc mnohdy svoje služby inovovali a mají i větší obraty než předtím. Není bez zajímavosti, že HDP těchto států poskočilo v rozsahu 1 % až 3 %, což jsou typicky příklady severských zemi, Estonska a dalších. Ukazuje se, že trh na tento katalyzátor digitální transformace reaguje pozitivně a prospívá to nejen koncovému klientovi a jeho spokojenosti, ale i ekonomice jako celku.

Děkuji vám za rozhovor.

Reklama