Evropské banky zatím pandemii ustály dobře, na rozdíl od finanční krize z roku 2008 mají teď silnější kapitálovou pozici. Přesto bankovní sektor čelí dvěma problémům, které jím mohou otřást. Pokud vlády přestanou podporovat firmy zasažené pandemií, mohlo by přibývat nesplácených úvěrů. Druhou komplikací může být výrazné zvyšování úrokových sazeb, napsal dnes server CNBC.
Přísnější kapitálové požadavky regulátorů po finanční krizi se teď podle všeho vyplácejí. Některé banky se letos chtějí i přes varování regulačních úřadů vrátit k vyplácení dividend.
„Nejdůležitějším poznatkem je, že jsme od začátku krize ještě nezaznamenali zhoršení kvality aktiv,“ komentoval čtvrtletní výsledky hospodaření evropských bank Arnaud Journois z ratingové společnosti DBRS Morningstar.
Většina evropských věřitelů těžila z vládních stimulačních opatření i měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) i centrální banky v Británii. Kroky jednotlivých vlád a centrálních bank zabránily řadě bankrotů.
Tato situace se příští rok může změnit, protože fiskálních a měnových zásahů bude patrně ubývat. „V průběhu příštího roku začne přibývat nesplácených úvěrů. Pak jasněji uvidíme, jak špatně na tom podnikový sektor skutečně je,“ řekl Nick Andrews z analytické společnosti Gavekal. „Míra nesplácených úvěrů se teprve projeví,“ konstatovala ve stejném duchu Elisabeth Rudmanová ze společnosti DBRS.
Vlády zatím neoznámily, že od finanční podpory upouštějí. Vzhledem k tomu, že zdravotní krize ustupuje a ekonomiky se znovu otevírají, patrně se tak ale stane. Některé firmy se následně ocitnou pod tlakem, mohou mít problémy splácet půjčky a ocitnout se v platební neschopnosti.
„S ohledem na míru vládních výdajů jedno z rizik představuje situace, kdy by se úrokové sazby začaly markantně zvyšovat. To by zvýšilo náklady reakcí na pandemii,“ řekl šéf banky Barclays Jes Staley.
Úrokové sazby za pandemie klesly na rekordní minima. Centrální banky by mohly začít zvažovat jejich zvýšení, pokud se v blízké budoucnosti výrazně zvednou ceny.
Taková situace méně hrozí v eurozóně, myslí si Andrews. V eurozóně se podle něj totiž nedávný růst spotřebitelských cen pojil s jednorázovými událostmi, jako byla nová pravidla spotřební daně v Německu.
V Británii nicméně ekonomové nevylučují, že růst spotřebitelských cen převýší inflační cíl britské centrální banky. Ta by pak mohla v reakci zvýšit úrokové sazby.
Nahrávání ...