Spořivost je podle průzkumu Erste Group významným charakteristickým znakem obyvatel České republiky. 67 procent z nich totiž pravidelně spoří. 51 procent spoří vždy, když jim zbudou nějaké peníze navíc. Pravidelně spoří větší procento žen než mužů, ženy jsou také opatrnější než muži při zvažování, zda peníze vydat či ne.

{+}

  • 52 % respondentů využívá stavební spoření.
  • 39 % dotazovaných vlastní spořící knížku nebo účet.
  • Průměrná měsíční spořená částka je 2 659 korun.
  • Regionální srovnání: v Rakousku pravidelně spoří 60 % obyvatel, na Ukrajině jen 29 %.

Spoření je oblíbené také v  Rakousku, kde je zvyklých si pravidelně ukládat peníze 60 % obyvatel, na Ukrajině je to jen necelá třetina. To ukázal průzkum spořícího chování provedený v České republice, Rakousku a  na Ukrajině společností IMAS International v roce 2010 pro skupinu Erste.

„Potřeby a přání našich klientů pro nás hrají důležitou roli, proto nabízíme širokou paletu produktů, které mohou klienti využít pro vytvoření finanční rezervy či zajištění lepší budoucnosti,“ uvedl Martin Techman, ředitel úseku rozvoj obchodu České spořitelny. „Mezi dotázanými byli jak naši klienty, tak i neklienti a díky tomu jsme získali cenné názory obou stran,“ dodal Martin Techman.

Nejvíce využívaným spořícím produktem v ČR je stavební spoření (52 %), následuje spořící knížka či účet (39 %), životní či kapitálové pojištění (38 %), státem podporované penzijní pojištění (36 %) a cenné papíry, fondy a investiční fondy (17 %). Úspory v hotovosti doma nebo v bezpečnostní schránce má 28 % obyvatel  ČR, na Ukrajině je to skoro polovina. Naopak Rakušané mají úspory v hotovosti doma nebo v bezpečnostní schránce minimálně, 83 % z nich využívá spořící knížku či  kartu.

Průměrná výše částky uspořené v ČR za měsíc je 2 659 Kč, což je o 219 Kč více než v loňském roce. Skoro třetina dotázaných spoří částku v rozmezí od 1 001 Kč do 2 500 Kč, přes 20 % respondentů spoří částku od 2 501 Kč do 5 000 Kč. Částku vyšší než 5 000Kč spoří měsíčně 15 % dotázaných, oproti roku 2009 se jejich počet zvýšil o 4 %. Průměrná výše měsíční spořené částky v Rakousku je 165 EUR (cca 4 043 Kč) a na Ukrajině činí 508 UAH (cca 1 115 Kč).

S výší spořené částky je spokojeno přes 80 % střadatelů, více než polovina z nich plánuje v budoucích 5 letech spořit přibližně stejnou částku. Pro 40 % respondentů v ČR je spoření důležitější než v minulých letech, v Rakousku je to 38 %, na Ukrajině dokonce 52 %.Průzkum byl proveden formou telefonických rozhovorů a v České republice se ho zúčastnilo více než 400 respondentů, stejně jako na Ukrajině. V Rakousku se průzkumu zúčastnilo 1 350 dotázaných.

A jaké zkušenosti s ochotou Čechů spořit, máte Vy sami? Skutečně je i podle Vašich zkušeností těch, kteří spoří, výrazně více, než „nespořičů“?



Komentářů: 3
  1. Michal Mička 14 roky

    Mám podobné zkušenosti jako statistika,bohužel lidé většinou spoří na nejméně vhodných produktech a nebo je používají špatným způsobem. Samozřejmě na to má vliv nízká finanční gramotnost a „finanční poradci“, kteří se dívají spíše na své potřeby.

  2. Pavel Dvořák 14 roky

    Musím dát v tomto Michalovi zapravdu. Nízká finanční gramotnost klientů je hodně poznat a někdy je až neuvěřitelné s jakou skladbou finančních produktů se u klientů setkáme.

  3. Jan Maňák 14 roky

    Připravuju si aktuálně prezentaci na Slovensko a našel jsem zajímavbou statistiku.

    http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-09-032/EN/KS-SF-09-032-EN.PDF

    Pokud si dvě třetiny populace v průměru spoří 2600 korun měsíčně, navíc do Vámi zmiňovaných konzervativních produktů, stačí to sotva na to, aby se podíl úspor domácností na HDP české ekonomiky nepropadal. Mimochodem, právě v tomto ukazateli je Slovnesko na úplném evropském chvostu, domácnosti disponují aktivy pod 50% domácího HDP ..

    Boužel ČR nedodala strukturu majetku v roce 2007, ale na Slovensku je zřejmý nárůst pojistných rezerv na úkor depozit.
    Myslíte, že je tomu tak i v ČR?

    V každém případě, závěr je, že v post československém prostoru nejsme na důchod připraveni, spoléháme se na stát a pokud stát nebude schopen se o lidi postarat, máme zaděláno na velký sociální problém …

    Kritický je souběh nízké míry úspor a konzervativní alokace, která nemá nárok držet krok ani s infací …

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Forgot your details?

nebo

Create Account