Všechny investice v sobě mají kus rizika, a to platí v jakýchkoli časech. Každý investor má jinou toleranci k riziku a kolísaní vnímá jinak, ale i ta nejlepší investice s velkou pravděpodobností nějakými propady projde. Jednotlivé investory pak definuje mimo jiné to, jak velké a dlouhotrvající propady jsou ochotni a schopni tolerovat.
Historie burzy a její největší propady
Pro představu si uvedeme přehled propadů a jejich délek na akciovém indexu S&P 500, který sleduje vývoj hodnoty akcií 500 největších amerických společností. Tento index je asi nejpopulárnější metrikou, když se mluví o akciových trzích, a často pak slouží jako berná mince celkové ekonomiky.
Jak už bylo zmíněno, neexistuje žádná investice, která by dříve nebo později nezaznamenala určitý propad. Z nejznámějších ekonomických krizí a návazných propadů jistě známe často zmiňovaný „černý pátek“ z roku 1929 na newyorské burze, který odstartoval velkou hospodářskou krizi. V následujících třech letech celosvětový trh propadl o 86 procent své původní hodnoty a návrat do původního stavu trval až do půlky 60. let 20. století.
Nejznámější celosvětové ekonomické krize:
| Začátek pádu – dno | Název krize | Návrat před pád | Ztráta a doba propadu | Jak dlouho se trh vracel na původní hladinu |
| září 1929 – červen 1932 | Velká hospodářská krize | Říjen 1954 | ztráta 86 % trh se propadal 2 roky a 9 měsíců | 25 let návrat |
| březen 1937 – březen 1938 | Únor 1946 | ztráta 51 % trh se propadal 1 rok | 9 let návrat | |
| leden 1973 – září 1974 | Červenec 1980 | ztráta 48 % trh se propadal 1 rok a 8 měsíců | 6,5 let návrat | |
| březen 2000 – září 2002 | Červen 2007 | ztráta 45 % trh se propadal 2 roky a 6 měsíců | 7 let a 3 měsíce návrat | |
| červen 2007 – únor 2009 | Květen 2013 | ztráta 56 % trh se propadal 1 rok a 8 měsíců | 6 let návrat | |
| únor 2020 – březen 2020 | Koronakrize – první vlna | Srpen 2020 | ztráta 34 % trh se propadal 1 měsíc | 6 měsíců návrat |
*Data: Eikon Refinitiv Thompson Reuters
Mějte na paměti, že investování je dlouhodobý proces
Je potřeba mít na paměti, že k propadům na akciových trzích nedochází nezávisle na ekonomice, a tak může investor potřebovat vybrat peníze ze svých investic, aby je použil na neočekávané výdaje nastalé v důsledku ekonomického stresu. Ať už se jedná o potřebu nahradit výpadek v příjmu v rodinném rozpočtu či potřebu hradit nečekané výdaje.
Najednou se tak může investor ocitnout v situaci, kdy má v danou chvíli k dispozici pouze 50 procent peněz, které původně investoval – pokud byste investovali 100 000 korun v červnu 2007 do S&P 500 a potřebovali byste si všechny peníze vybrat v únoru 2009, dostali byste pouze asi 44 000 korun. Právě z toho důvodu je potřeba mít na paměti obecné pravidlo, že byste neměli investovat prostředky, které můžete v blízké době potřebovat na spotřebu. Investování je dlouhodobý proces a čas je potřeba využít ve váš prospěch, nikoliv ho mít za svého nepřítele.
„S největší pravděpodobností si vaše investice většími či menšími propady projde. Důležité je uvědomit si, jaké riziko jsme ochotni ‚přežít‘ a poznat podstatu vámi zvolené investiční strategie. Na trhu je hodně konzervativních produktů, u kterých je riziko propadu minimální, ale samozřejmě s nízkým rizikem je spojená i výška výnosu, která se u těchto investic typicky pohybuje pouze 1 maximálně 2procentní body nad inflací. I to však v dnešním světě minimálních úrokových sazeb není špatný výsledek,“ komentuje Patrik Novotný, tvůrce programu ivy.
Jak se poučit z historie?
S&P 500 v průměru od roku 1929 vygeneruje výnos ve výši 10,2 % ročně, což samo o sobě vypadá skvěle. Index však zaznamenal i dlouhotrvající propady ve výši dvouciferných procentních bodů, které řadu investorů odradí.
Zjednodušeně řečeno pro dosažení oněch 10,2 % ročně investicí do S&P 500 musí investor splnit několik podmínek – zůstat disciplinovaný, nepropadat panice při dramatických tržních propadech a být schopen vydržet i dlouhé roky ve ztrátě. Jedná se však o situace, které investor nemohl ovlivnit a ani v době investice předvídat. Jakýkoli výnos je vždy potřeba dát do kontextu volatility a očekávatelných maximálních propadů z hlediska jejich délky i velikosti, a to právě pro vysokou pravděpodobnost nepředvídatelných situací v budoucnu.
Většina investorů je při svém investování konzervativní a snaží se takto vysokým propadům v hodnotě své investice vyhýbat, proto své portfolio typicky diverzifikují do více sektorů a geografických regionů a rovněž také do více druhů aktiv, než nabízí zmíněný S&P 500.
„Správná diverzifikace portfolia může klientovi pomoct jednotlivé propady minimalizovat. Inspirovat se můžeme například u správy majetku prestižních amerických univerzit. Ty dlouhodobě spravují obrovské sumy peněz, na kterých je provoz univerzit životně závislý. Díky své strategii diverzifikovaného portfolia a využití potenciálu domácího i světového trhu vykazují skvělé výsledky i v dobách největší krize,“ zakončuje Patrik Novotný.
Zdroj: Colosseum
Nahrávání ...