Akciové trhy prožily šok. Zapamatujme si čtvrtek 6.5. 2010. Pokud chcete, ještě přesný čas – 14:45 vNew Yorku. O co šlo a proč o tom hovoříme? Americkým burzám totiž stačilo pouhých 20 minut na to, aby propadly stakovou razancí, že se vytvořil nový rekord. Podívejte se na graf indexu DowJones níže spolu s časovou stopáží.

Co se stalo?

Během tohoto obchodního dne byly indexy po celou dobu vzáporných číslech, ale pak se stalo něco, co způsobilo obrovskou prodejní lavinu. DowJones dokázal během 20 minut ztratit 600 bodů, které posléze dokázal „odpracovat“. Na denním minimu ztrácel přes 1000 bodů! (předchozí rekord byl v říjnu 2008 před schválením programu TARP vUSA –zde to bylo „pouhých“ 700 bodů). Co se stalo? Zbankrotovala Británie, Španělsko, případně zkolaboval bankovní systém? Ani jedno. Dokonce ani řecký vliv bych zde nehledal (v osudný den Řecko dokonce silnou většinou přijalo úsporný plán).

Počítačový obchodní systém v přímém přenosu

V přímém přenosu jsme byli svědky toho, jak se dokáže chovat obchodní počítačový systém, kde je lidský faktor v pozadí. Na trhu totiž dominují obchody generované počítači, zvláštní skupinou jsou tzv. rychloobrátkové obchody, kde během vteřiny probíhají stovky až tisíce obchodů na základě nastavených algoritmů. Tento systém pracuje bez lidských emocí a soustředí se pouze na ten „správný“ algoritmus a nadosažení likvidity. A tak se mohlo stát, a taky k tomu došlo, že stačil například jeden pokyn k tomu (média hovoř í o „překlepnutí“ jistého obchodníka v zadávání pokynu – to dle mého názoru není hlavní příčina), aby se spustila výprodejová vlna, která v určitém okamžiku vedla k dočasnému „zmizení“ poptávky. A tak jsme mohli vidět zajímavé pohyby na velmi bonitních akciích jako je Procter&Gamble č i3M – vi zobrázky níže. Největší paradox byl asi u akcií Accenture, kde v jednu chvíli akcie klesly z 40 USD na 0,01 USD!!!

Co jsme si z tohoto pohybu odnesli?

  • Za pohybem nestála žádná významná kurzotvorná zpráva
  • Kritických 20 minut je nyní v šetření americké Komise pro cenné papíry. Některé obchody budou zrušeny.
  • Co bylo skutečnou příčinou? Teprve se dozvíme.
  • Z mého pohledu je nebezpečným faktorem vysoká míra vlivu naprogramovaných počítačových obchodních systémů (speciálně rychloobrátkové obchodování), které pracují bez lidského faktoru.
  • V minulosti k podobnému propadu již došlo, týkalo se to ale jen některých akcií. Příkladem mohou být akcie Rambus v lednu tohoto roku, kdy propadly o cca 30%.
  • Uvedená „zkušenost“ vyvolává otázku. Odráží ceny akcií v daný okamžik skutečně realitu a dostupné informace?
  • Není vyloučeno opakování

Autor je hlavním investičním stratégem společnosti ČP INVEST. Jeho další články a komentáře najdete na www.cpinvest.cz.

Komentářů: 2
  1. Jan Maňák 14 roky

    Podle Vaší závěrečné otázky usuzuji, že pochybujete o teorii efektivních trhů. Vysokofrekvenční obchodování na základě algoritmů na jednu stranu přidává likviditu, na druhou stranu pravděpodobně vede k podobným situacím.

    Nicméně je zřejmé, že převaha technických obratů nad obraty podloženými fundamentálně vede postupně k neefektivnímu ocenění, respektive k delším a významnějším odchylkám.

    Anžto jsem fondař s derivátovou minulostí, zeptám se Vás Milane, jestli víte něco o tom, jaká bude dohra tohoto mimořádného výkyvu na různé derivátové konstrukce, například opce typu knock-in nebo knock-out, které se hojně používají i v investičních certifikátech?

    Předpokládám, že všechny deriváty s podobnou konstrukcí a navzané na obchodování amerických akcií na to reagovaly tak, jako by bariéra byla dosažena. Co když ale SEC uvedené transakce zruší? Zruši se i následné obchody s certifikáty, jejichž ceny na dlouhou dobu byly deformovány uměle dosaženou bariérou?

    A jaké vlastně taková příhoda měla dopady na ochotu lidí používat takové sofistikované produkty, kde Vás takové „zakašlání trhu“ mohlo klidně stát celou investovanou částku?

    • Author
      Milan Tomášek 14 roky

      Zdravím Vás, Honzo.
      Dostal jsem se k internetu bohužel až nyní, proto reaguji až s takovým odstupem.
      Nicméně, položil jste velmi zajímavou otázku, která jde mnohem dál a hlavně správným směrem. V dnešním světě je totiž objem derivátů a pákových instrumentů mnohem vyšší než objem podkladových aktiv. Pokud drží investor klasické aktivum, jako jsou například akcie, nic se v podstatě neděje. Ale u pákových instrumentů se stop lossem či knock out bariérou vyvstává otázka (bavme se o retailových produktech typu investičních certifikátů). „ Prošly nebo neprošly“?
      Logika říká, že by měly, ale…
      Domnívám se ale, že realita bude mnohem složitější a to z těchto důvodů:
      1. Pákové instrumenty, které emitují banky, mají ve svých prospektech individuálně nastavené podmínky – tj. jaké burzy jsou relevantní a hlavně v jakých časových pásmech.
      2. K propadu došlo po 20 hodině našeho času a v tu dobu končí obchodování s těmito instrumenty. Takže vše nastalo až po uzavření evropských burz a ranní otevření už bylo v jiných dimenzích.
      3. Hovoří se o zrušení některých obchodů, což by mělo vést k přecenění indexů….
      Takže se domnívám, že situace je velmi individuální, v závislosti na emisních podmínkách a troufám si říci, že vzhledem k tomu, že k inkriminované události došlo až po uzavření evropských burz, velké škody nemusely být napáchány a tyto instrumenty se stop loss či knock out bariérou utekly hrobníkovi z lopaty. Prostě nejde jednoduše říci ano či ne.
      Milan T.

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account