Rok 2022 se zapíše do historie jako rok inflace a poklesu finančních trhů. Růst cen napříč všemi odvětvími překonal desetileté rekordy a s výjimkou energetických komodit došlo k propadu prakticky všech tříd investičních aktiv – akcií, dluhopisů, drahých kovů a kryptoměn. Ani zlato, stříbro nebo bitcoin nepřevzaly roli uchovatele hodnoty. Jak ale bude vypadat rok 2023?
Rok 2022 byl rokem propadů
Rok 2022 se zapíše do historie jako rok propadů, a to napříč investičním spektrem. Negativně ji ovlivnila pandemie Covidu-19, napjatá situace v Číně, válka na Ukrajině, energetická krize a nejvyšší inflace za poslední desetiletí. V důsledku toho začaly centrální banky po celém světě zvyšovat úrokové sazby, aby omezily růst cen. Tyto kroky však zpomalily světovou ekonomiku a evropská ekonomika se stejně jako ta americká ocitla na pokraji recese. To také způsobilo napjatou situaci na finančních trzích, kde různá investiční aktiva v důsledku toho odepsala velké ztráty.
Kterým aktivům se dařilo a kterým ne?
Zjednodušeně řečeno, v roce 2022 se nedařilo kapitálovým trhům (akciím i dluhopisům), drahým kovům, měnám rozvojových zemí, britské libře a zejména kryptoměnám. Mezi jednotlivými zeměmi a odvětvími však byly pozorovány poměrně velké rozdíly.
Akcie podniků jsou pod tlakem kvůli rostoucím úrokovým sazbám, které zpomalují ekonomiku a prodražují jejich kapitálové náklady. Špatný rok mají za sebou zejména akcie USA, Číny, střední Evropy, rozvojových zemí a technologie. Velké a nadhodnocené globální společnosti jako Amazon, Meta, Tesla, Netflix a Paypal ztratily během roku více než polovinu své tržní kapitalizace. Globální akciový index MSCI All Country World odepsal 19,7 %. Nejznámější americký index S&P 500 odepsal 19,8 % a technologický index Nasdaq Composite 33,7 %. Čínský index SSE Composite klesl o 14,8 %, japonský Nikkei 225 o 11,1 % a panevropský Euro Stoxx 50 o 11,1 %. Výrazně lépe se dařilo latinskoamerickému trhu, který vzrostl o 2,2 %, a zejména energetickému a zbrojnímu sektoru a hodnotovým akciím.
Růst úrokových sazeb a obavy investorů z možného nesplácení dluhopisů ovlivnily i trhy s dluhopisy. Růst úrokových sazeb ovlivnil cenu dluhopisů, která klesla. Nižší ceny a rostoucí kupónové sazby vedly k vyšším celkovým výnosům dluhopisů do splatnosti. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vzrostl o 2,88 p.b. na 3,79 % a průměrný výnos globálního dluhopisu (Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond) vzrostl o 2,42 p.b. na 3,73 %.
Nedařilo se ani řadě měn, a to měnám EM v důsledku odlivu kapitálu a zejména britské libře, která klesla na historické minimum vůči americkému dolaru. Pokles hodnoty libry byl způsoben neklidnou domácí politickou situací, snížením daní a pesimistickým výhledem analytiků na místní ekonomiku. Směnný kurz GBP/USD je v současné době 1,20. Na druhou stranu dolar posílil nejen vůči libře, ale také vůči euru a dalším měnám. Současný kurz eura vůči dolaru je 1,06 a během roku se dokonce na několik týdnů dostal pod paritu. Hodnota americké měny vzrostla, protože ji podpořilo několik faktorů. Těmi jsou politika Fedu, menší dopad energetické krize na USA ve srovnání s Evropou, ale také skutečnost, že dolar je mezi investory stále vnímán jako bezpečný přístav.
Výhled na rok 2023
Rok 2022 byl špatný a téměř nikdo se nedokáže shodnout na tom, jak bude vypadat rok 2023. Oči investorů směřují k inflaci. Čím dříve se zemím podaří zkrotit inflaci, tím méně se budou muset centrální banky uchylovat k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, čímž by došlo k utlumení ekonomiky. V důsledku toho budou těžit akciové trhy. První pozitivní zprávy již začaly přicházet z USA i eurozóny, kde meziměsíční růst cen klesl více, než analytici očekávali. Současně je dobrou zprávou, že se ekonomice USA i EU zatím podařilo vyhnout recesi a trh práce zůstává odolný. Ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli však máme ještě daleko.
Podle nejnovější zprávy ECB se očekává, že inflace v USA v příštím roce zpomalí na přijatelné tempo (3-4 %) již v příštím roce, ale v eurozóně až v roce 2024 a svého cíle dosáhne až v roce 2025.
Globální ekonomiku bude táhnout především Indie a díky uvolnění politiky nulové tolerance vůči covidu-19 i Čína. To, jaký bude vývoj na finančních trzích však přesto neví nikdo. Podle průzkumu Bloomberg až 80 % manažerů očekává v roce 2023 růst akciových trhů a pouhých 20 % počítá s poklesem. Většina významných bank ve svých výhledech predikuje, že trhy zažijí další pokles, ale rok 2023 ukončí zhruba na současných úrovních. Z našeho pohledu by se mohlo nadále dařit energetickému sektoru kvůli přetrvávajícím vysokým cenám komodit.
Do popředí by se ale mohly opět dostat i technologické akcie, popřípadě levné čínské akcie. Ty však představují významné riziko – zejména politické. Lepší rok by mohly zaznamenat dluhopisy, které nabízejí vysoký výnos kolem 3,7 % při relativně nízkém riziku. Rok 2023 by mohl být povedený i pro drahé kovy jako zlato a stříbro. Drželi by tak alespoň částečně krok se znehodnocenými jmény.
Kvůli restriktivní monetární politice by mohlo v dalším roce posílit euro. To by mohlo získat zpět část ztrát vůči dolaru z letošního roku a zároveň posílit oproti dalším evropským měnám, kde jsou již úrokové sazby v podstatě na maximálních úrovních.
Napjaté vztahy v ekonomice spolu s oživením globální ekonomiky koncem příštího roku by mohly zároveň zvýšit poptávku po ropě a její cena by mohla znovu atakovat hranici 100 USD za barel.
Zároveň věříme, že nejvhodnější investiční strategií je pravidelné pasivní investování, díky nimž investor ignoruje výkyvy na trhu a zároveň je dokáže využít ve svůj prospěch.
Autor je analytik Portu
Nahrávání ...