Penze - důchod - stáří
Zdroj: Pixabay.com

Podle různých studií a anket jsou Češi zvyklí spořit, pokud jim to finanční situace dovolí. Nicméně šetří spíše malé částky, a ne právě vhodným způsobem, takže výsledek jejich snažení není optimální. Jaké jsou nejčastější chyby, jichž se dopouští populace ve třetím důchodovém pilíři čili v penzijním spoření?

Češi spoří, ale málo

Češi spoří v průměru měsíčně několik tisícovek. Bezmála pětina lidí si spoří pouze několik stokorun. Asi polovina lidí má naspořenu rezervu maximálně na 3 měsíce; jen 4 lidé z 10 mají našetřenu částku vyšší než 100 000 korun. Úsporami ve výši nad milion korun disponuje pouze méně než desetina českého národa. Vyplývá to z nedávného průzkumu Banky Creditas. Na penzi si podle tohoto zdroje spoří necelé dvě třetiny lidí.

Finanční gramotnosti Čechů se věnoval i letošní průzkum České bankovní asociace a agentury Ipsos. Peníze pro případ nečekané situace si podle něj odkládá 59 % populace. Z toho 43 % si spoří i na stáří. Z těch, kteří si šetří na penzi, si pak více než 3/5 odkládají maximálně 2500 Kč bez ohledu na konkrétní formu spoření. Zatímco velká část obyvatelstva ČR v předdůchodovém věku stále spíše spoléhá na státem vyměřenou penzi, mladším ročníkům je většinou jasné, že s tímto „přídělem“ v budoucnu nevystačí a že je třeba se zabezpečit i individuálně. Z výše uvedených příkladů výzkumů však současně vyplývá, že toto povědomí automaticky neznamená, že by se touto skutečností i řídili.

III. pilíř v praxi

Nejvyužívanějším instrumentem pro vytvoření rezervy na postproduktivní etapu života je penzijní spoření. Na konci třetího čtvrtletí 2023 si do penzijního spoření na stáří odkládalo bezmála 4,272 milionu účastníků. V nových fondech doplňkového penzijního spoření (DPS) již investovalo 1,765 milionu účastníků, tedy 41 % všech účastníků III. pilíře. Zbylých 2,506 milionu střadatelů stále spoří v transformovaných fondech starého produktu (penzijní připojištění), kam už se více než 10 let nedá vstupovat.

Oběma jmenovaným nástrojům stát pomáhá jak daňově, tak i státním příspěvkem. Současně lze využít i příspěvků od zaměstnavatele. Tato „soustava“ výhod činí z penzijního spoření nejpodporovanější formu úspor. Zároveň ale platí, že střadatelé musí pro využití všech výhod a možností III. pilíře svá rozhodnutí dobře zvažovat a vyvarovat se některých chyb, které se v praxi stále masově vyskytují.

Pokud si člověk začne ve 30 letech odkládat do doplňkového penzijního spoření každý měsíc alespoň tisíc korun do dynamického fondu, má šanci za 30 let před odchodem do penze mít rezervu až 2 miliony korun díky reálnému několikanásobně vysokému zhodnocení vložených prostředků (vklady střadatele s příspěvky státu budou generovat celkově cca 450 000 korun).

5 nejčastějších chyb v penzijním spoření

  1. Lidé začínají šetřit příliš pozdě. Říká se, že člověk by měl odcházet do penze ideálně s našetřenými 2 miliony korun, aby si dokázal udržet svoji dosavadní životní úroveň. Našetřit takový balík ale trvá, viz výše. Nemá-li střadatel jiné zdroje, například z pronájmu nemovitosti nebo z pravidelného investování, zabere tato částka i při vyšších pravidelných vkladech v doplňkovém penzijním spoření 30 let. Ale i když budeme spořit na nižší cílovou částku, vždy je třeba počítat s horizontech v řádu desetiletí. Čím dříve se začne, tím menší částky pravidelných úspor může člověk odkládat. Ideální je stav, sjedná-li člověk své doplňkové penzijní spoření hned ve své první práci po škole.
  2. Lidé spoří příliš málo. Toto souvisí s předchozím bodem a také s všestrannou podporou penzijního spoření. „Většina účastníků nespoří tolik, aby měli nárok na daňový odpočet a bohužel ani tolik, aby měli nárok na maximální státní příspěvek,“ říká Pavel Vaněk, manažer UNIQA pro penzijní a investiční zákazníky. „U daňového zvýhodnění jde o to zkombinovat všechny podporované produkty tak, aby člověk ušetřil nejvíce. Současně lze čerpat za každý měsíc nezanedbatelný státní příspěvek.“ Ten je odstupňovaný tak, aby motivoval k vyšším vkladům. Pokud vklady nelze optimalizovat na startu profesní dráhy, měl by člověk uvažovat o úpravě při každém mzdovém postupu.
  3. Lidé nemají vhodně zvolenou investiční strategii. Příliš mnoho i mladých střadatelů se drží velmi konzervativní strategie, kde jejich nízké výnosy velmi pravděpodobně „spolyká“ inflace. Podle Pavla Vaňka z UNIQA by měli mladí střadatelé využít dlouhý horizont spoření pro výběr dynamičtější formy investování. Samozřejmě s vědomím volatility a výkyvů, které se v dlouhodobém výhledu daří lépe kompenzovat. Střadatelé, kteří mají před sebou více než 10 let do důchodu, by mohli zvážit přechod z původního penzijního připojištění (vstup skončil rokem 2012), které díky garanci „černé nuly“ nikdy nebude generovat vysoký výnos. U novějšího doplňkového penzijního spoření (od roku 2013) sice účastník žádnou garanci nemá, nicméně šanci na slušný výnos mu dává právě dynamičtější investování. Pokud ovšem zbývá do konce smluvní doby 8 a méně let, člověk by naopak měl volit u DPS konzervativnější formu investic v zájmu „ukotvení“ dosavadních výnosů a neriskovat, že v případném období propadu přijde o dříve získané výnosy. Doplňkové penzijní spoření má nastavenu zákonnou „brzdu“, kdy automaticky pět let před nárokem na starobní důchod jsou prostředky převáděny do povinného konzervativního fondu.
  4. Lidé volí převážně jednorázový výběr prostředků. Doposud platí, že nastřádané a zhodnocené prostředky lze na konci smluvní doby vybrat buď jednorázově, nebo formou pravidelné renty. Většina populace realizuje jednorázový výběr všech prostředků. Aby však tento nástroj zabezpečení na důchod fungoval v souladu se svým záměrem, měla by být výplata rozpočítána do pravidelných měsíčních výplat po sjednanou dobu, aby občanům přímo doplnila státem vyměřenou penzi. I proto je dobrovolný III. pilíř všestranně podporován. Naprosto nevhodné je například peníze při skončení smluvní doby vybrat a použít na nákup auta či je poskytnout dětem na dovolenou apod. V takovém případě rozhodně neplní penzijní spoření svoji funkci.
  5. Lidé se nestarají o své smlouvy během doby trvání. Platí to zejména pro mladší střadatele v původním penzijním připojištění, kde se určitě vyplatí přejít na novější formu doplňkového penzijního spoření. Dále se lidem zpravidla během profesního života zlepší příjmové poměry a lze spořit více, aby se zvýšila budoucí konečná částka. „Dbát na dostatečnost pravidelných vkladů by měli i ti, kteří chtějí do budoucna zvážit odchod do předdůchodu, jenž je na prostředky doplňkového penzijního spoření přímo navázaný,“ upozorňuje Pavel Vaněk. Každý účastník III. pilíře dostává výpis svého účtu za uplynulý rok. To je okamžik, kdy by každý měl zvážit, jak má smlouvu nastavenou a zda odpovídá jeho aktuální situaci. Je to také moment na to, aby případně upravil své kontaktní údaje, pokud se změnily, případně požádal o konzultaci svoji penzijní společnost.

Zdroj: UNIQA

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account