Odškodnění získáte také za poškození auta, motocyklu či dalších vašich věcí. Jde například o oblečení, mobilní telefon nebo počítač. Podrobněji se nyní zaměříme na škody na vozidlech, kde vznikají v praxi největší problémy.
S totální škodou nespěchejte
Za totální škodu obecně považujeme takové poškození, kdy není technicky možné nebo ekonomicky rentabilní provádět opravu. Jak si ukážeme níže, otázka ekonomické rentability není tak jednoznačná, jak se může na první pohled zdát.
Řešení totální škody funguje tak, že vrak vozidla je prodán v internetové aukci a poškozený klient získá od pojišťovny pouze rozdíl mezi tržní cenou vozidla a hodnotou zbytků, které poškozenému zaplatí přímo kupec z internetové aukce. Vrak vozidla si poškozený může samozřejmě nechat a prodat případně sám.
Praxe ukazuje, že pojišťovny prosazují likvidaci formou totální škody, i když se o totální škodu nejedná. Toho dosáhnou tak, že buď podhodnotí tržní cenu vozidla, nebo nerespektují principy náhrady škody obsažené v občanském zákoníku. Totální škodu prosazují často i v případech, kdy náklady na opravu nedosáhnou ani 90 %.
Poslechněte si v podkastu: Totální škoda v povinném ručení
Navíc podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku platí, že pokud náklady na opravu mírně přesáhnou tržní cenu vozidla, může poškozený trvat na provedení opravy, ačkoliv jsou náklady na opravu vyšší, než je kupní cena srovnatelného nepoškozeného vozidla (a de facto jde o totální škodu, jak je vnímána laickou veřejností). Některé pojišťovny ale aplikují při řešení totálních škod v povinném ručení velmi přísné interní metodiky, podle kterých rozhodují o likvidaci formou totální škody, jakmile náklady na opravu přesáhnou 80 % tržní ceny vozidla.
Aktuální judikatura je v souladu s důvodovou zprávou k občanskému zákoníku a hovoří o tom, že ono „mírné“ přesažení tržní ceny činí 10 až 20 %. Jinými slovy, pokud máte vozidlo v hodnotě 100 000 Kč a náklady na opravu činí například 110 000 Kč, máte stále právo požadovat zaplacení opravy.
Pojišťovny o této možnosti klienty neinformují, protože takový postup je výrazně dražší. Pro klienty, kteří se nechtějí havarovaného vozidla zbavit, a chtějí ho opravit a dále používat, je to ale výhodnější. Důležité je začít řešit svoje nároky včas. Ideálně v okamžiku, kdy pojmete podezření, že by se v očích pojišťovny mohlo jednat o totální škodu. Jakmile odsouhlasíte likvidaci formou totální škody, zpětné řešení je složité a často finančně nerentabilní.
Nesmíme zapomenout na to, že i při totální škodě vzniká poškozenému nárok na náhradní vozidlo. Pojišťovny ho uznávají zpravidla pouze do okamžiku rozhodnutí o likvidaci formou totální škody. Poškozený klient ale často není schopen z vlastních rezerv koupit obratem jiné odpovídající auto. Aktuální judikatura hovoří o tom, že nárok na náhradní vůz může trvat až do okamžiku výplaty pojistného plnění. Každý případ je však individuální a doporučuji situaci individuálně konzultovat s advokátem.
Pro úplnost dodejme, že v havarijním pojištění, funguje řešení totální škody jinak. Nelze se odvolávat při výkladu definice totální škody na občanský zákoník, ale pro každý případ platí individuální pojistné podmínky. Mezi pojišťovnami jsou rozdíly. Některé považují za totální škodu 80 % tržní ceny vozidla, některé až 100 %.
Příklad z praxe:
Nabouraná Škoda Fabia, 1,9 TDI, rok výroby 2001, dopravní nehoda se stala v roce 2017. Obvyklá cena vozidla byla 40 000 Kč, náklady na opravu dělaly 42 000 Kč. Pojišťovna běžně již při nákladech na opravu nad 32 000 Kč poškozeného klienta směřuje k totální škodě, kdy klientovi vyplatí pouze rozdíl mezi tržní cenou vozidla a hodnotou použitelných zbytků. V daném případě by šlo o částku zhruba 15 000 Kč. Jelikož si klient chtěl vozidlo nechat a opravit, protože nebylo výrazně poškozené, a do nehody mu dobře sloužilo, nesmířil se s tím. S odkazem na aktuální judikaturu dosáhl toho, že pojišťovna uhradila náklady na opravu ve výši 42 000 Kč.
Nezapomeňte na znehodnocení
U parciální (částečné) škody na vozidle mají poškození klienti, kromě nároku na opravu a na náhradní vozidlo po dobu opravy, také nárok na odškodnění za znehodnocení vozidla vzniklé nezaviněnou nehodou. Jednoduše řečeno, jde o odškodnění za rozdíl v tržní ceně vozidla před a po nehodě.
Znehodnocení vzniká nejčastěji u novějších vozidel bez předchozí škodní historie. Znehodnocení dělíme na technické a morální. Technické lze spočítat podle technického standardu. To morální už je složitější, a bez znaleckého posudku je téměř nezjistitelné.
V součtu činí technické a morální znehodnocení snížení tržní ceny vozidla v důsledku poškození při nehodě. Částky se pohybují v řádu od několika tisíc až po desítky tisíc korun.
Příklad z praxe:
Ford Tourneo Custom 2.0 TDCi, rok výroby 2018, dopravní nehoda se stala v roce 2019. Obvyklá cena před nehodou byla 680 000 Kč, náklady na opravu činily 116 000 Kč. Obvyklá cena po nehodě podle znaleckého posudku našeho znalce byla 633 000 Kč. Po dohodě s pojišťovnou vyplaceno kromě nákladů na opravu také celkem 39 000 Kč za znehodnocení vozidla poškozením při dopravní nehodě.
Viník neznámý?
Na závěr zmiňme i specifickou situaci, kdy nehodu způsobí neznámý viník. V případě, že při takové nehodě utrpí poškozený újmu na zdraví, má nárok na odškodnění z Garančního fondu České kanceláře pojistitelů stejně, jako by škodu způsobil konkrétní viník. S výjimkou škody na věcech.
Na náhradu škody na věcech má poškozený nárok, pouze pokud mu byla způsobena závažná újma na zdraví a škoda na věci přesáhla 10 000 Kč. Pokud však dojde při nehodě způsobené neznámým viníkem pouze ke škodě na majetku, nárok na odškodnění nevzniká vůbec.
Článek vyšel na Peníze.cz
- Lukáš Kaplan je vystudovaný právník, odborník na problematiku sporů s pojišťovnami. V roce 2013 se stal jednatelem společnosti EUCS, která se zaměřuje na férové odškodnění pojistných událostí. Je garantem projektu PoradnaPoskozeneho.cz, který zajištuje pomoc poškozeným při nezaviněných dopravních nehodách a vážných pracovních úrazech.
- Společnost EUCS od roku 2012 vymohla více než 400 milionů korun pro poškozené klienty na finančním trhu a vyhrála více než 1000 sporů s pojišťovnami. Poskytuje elektronické srovnání pojištění na českém trhu, nezávislou likvidaci pojistných událostí a provozuje i zmíněný projekt PoradnaPoskozeneho.cz.
Děkuji za skvělý článek, zrovna se v tomto pár týdnů snažím více zorientovat / vzdělat…
Jen mi nejde do hlavy, proč dohledový orgán neudělí pojišťovnám výraznou pokutu, když nectí zákon a záměrně poškozují běžné občany, které jsou v obrovské informační / právní nevýhodě :-/ ??? Navazuji na odstavce 3, 4, 5.
To samé např. situace, kdy některé banky nerespektují zákon a výklad ČNB ohledně účelně vynaložených nákladů při předčasném splacení hypotéky !!! Opět si finanční instituce dělají dobrý den ze zákonů i ČNB samotné a trest žádný? Jak pak má být v obdobných věcech pořádek…? Co má dělat chudák klient, když banka nectí pravidla a jeho volání po jednání v souladu se zákonem a výkladem ČNB banka neslyší :-)?