Jak sestavit finanční plán III.: Kolik musím spořit?

​Kolik musím spořit k dosažení svých cílů? Spočítat je to poměrně snadné. Ale kupříkladu taková částka potřebná na spoření na důchod zaskočí…

Peníze nerostou na stromech. Naštěstí. Kdyby rostly, byly by bezcenné. Důsledkem ale je, že zdaleka ne každý má dost peněz na splnění svých přání a snů. Proto je také nezbytné mít finanční plán jako navigaci, kompas k jejich dosažení.

Tip:

• Jak sestavit finanční plán I.: Stanovení cílů a jejich ceny
• Jak sestavit finanční plán II.: Kdy chcete dosáhnout cílů?

Stanovit potřebnou výši spoření je matematicky snadné. Když již víte, kolik vás jednotlivé finanční cíle budou stát a kdy jich chcete dosáhnout, stačí požadovanou částku vynásobit „fondovatelem“. Pro jeho výpočet musíte ještě odhadnout zhodnocení, jakého budou vaše úspory dosahovat.

Fondovatel

i … úroková míra či očekávané zhodnocení
n … počet období

Výše zvoleného očekávaného zhodnocení by měla odpovídat investičnímu horizontu, tedy času do naplnění daného cíle. Čím delší čas na naspoření potřebné částky máte, tím vyšší zhodnocení je možné využít. Naopak při kratších investičních horizontech je vhodné používat nižší očekávané zhodnocení, které odpovídá konzervativním (bezpečným, ale méně výnosným) investicím.

U dlouhodobých investic v řádu desítek let by ale ani tak nemělo být kalkulováno se zhodnocením přesahujícím 8 %.

Je více než vhodné využívat spořicí a investiční nástroje, jejichž doporučený investiční horizont odpovídá době k dosažení cíle. Pokud jsou využívány příliš dynamické a rizikové nástroje pro spoření na krátký čas, podstupuje střadatel příliš vysoké riziko. Naopak při využití konzervativních a bezpečných nástrojů na dlouhé investiční horizonty je k dosažení požadované sumy potřeba spořit mnohem vyšší částky.

Tabulka: Kolik peněz je potřeba spořit na naspoření 1 mil. Kč

Zdroj: Vlastní výpočty

Tabulka ukazuje, kolik peněz musíte měsíčně spořit po uvedenou dobu s příslušným očekávaným výnosem, abyste naspořili 1 mil. Kč. Při 40letém horizontu tak buď můžete na každý milion spořit 286 Kč měsíčně s dynamickou investicí s očekávaným průměrným výnosem 8 %, nebo 1 362 Kč měsíčně s konzervativní investicí, která bude vynášet 2 % ročně. V obou případech by mělo dojít k naplnění cíle – naspoření 1 mil. Kč.

Klasický pohled na investiční riziko sleduje volatilitu, neboli kolísavost její hodnoty. Dynamické investice s očekávaným průměrným výnosem 8 % nepřinesou 8 % každý rok. V některých obdobích bude docházet k propadům i o desítky procent. Na dostatečně dlouhém investičním horizontu budou ale tyto propady velmi pravděpodobně kompenzovány výnosy v ziskových obdobích a v průměru očekávaného zhodnocení dosáhnou. Velmi pravděpodobně. S jistotou vám to nikdo neřekne. Ona pravděpodobnost ovšem vychází z dlouhodobých historických dat.

Je ale ještě jeden alternativní pohled na riziko. Jaká je pravděpodobnost dosažení cíle?

Pokud budete odkládat na konzervativní investici se zhodnocením 2 % ročně částku 1 362 Kč, tak máte pravděpodobnost naspoření 1 mil. Kč za 40 let téměř 100 %. Opět téměř – i konzervativní investice může projít poklesem a za takto dlouhý investiční horizont může dojít k mnoha neočekávaným událostem. Stačí se podívat na kterékoli 40leté období ve 20. století na našem území pro dostatek příkladů.

Budete-li odkládat 286 Kč měsíčně do dynamického investičního nástroje s očekávaným zhodnocením 8 % ročně, nemáte jistotu, že 1 mil. Kč skutečně naspoříte. Krátce před uplynutím 40 let může dojít k obdobnému propadu, k jakému došlo při finanční krizi v letech 2008 až 2009, kdy celé akciové trhy propadly o 40 až 60 %. A místo milionu můžete mít jen polovinu. Při správném řízení investic s ohledem na zbývající investiční horizont by k tomu nemělo dojít, ale vezměte to jako extrémní příklad.

Přesto může být dynamická investice z pohledu rizika dosažení cílů bezpečnější než konzervativní. Důvodem jsou omezené finanční zdroje rodiny. Na rentu ve výši 5 000 Kč měsíčně v současné hodnotě a valorizovanou podle inflace potřebujete naspořit za 40 let řádově 5 mil. Kč. Navíc vám dost možná nebude stačit renta 5 000 Kč, ale budete chtít rentu řekněme 25 000 Kč měsíčně, abyste se nemuseli spoléhat na státní penzijní systém a byli jste schopni zaplatit základní životní potřeby. To znamená, že potřebujete naspořit přibližně 25 mil. Kč v nominální hodnotě.

A nyní máte na výběr: Buď budete spořit konzervativně řádově 34 150 Kč měsíčně se zhodnocením 2 % ročně. Nebo přijmete investiční riziko a budete investovat 7 171 Kč měsíčně s očekávaným výnosem 8 % ročně. Pokud se v rodinném rozpočtu nenachází měsíčně částka přesahující 34 tis. Kč, ale je možné spořit přes 7 tis. Kč, tedy částku téměř pětinovou, při volbě konzervativní investice je nemožné naspořit potřebnou částku. Při volbě dynamické investice sice není 100% jistota, ale pravděpodobnost naspoření dostatku peněz je rozhodně vyšší než při konzeravitní investici, kde se toho dosáhnout nedá.

Navíc spoření a investice na tyto dlouhodobé a nákladné cíle nejsou zdaleka jediné, které odčerpávají příjmy domácnosti. Vedle nich stojí i další cíle, kterých chcete dosáhnout, a i na ty je potřeba najít finanční zdroje.

Se zkracujícím se investičním horizontem se rozdíl mezi potřebnou částkou spoření mezi jednotlivými variantami investic snižuje. U čtyřicetiletého horizontu je při konzervativní investici potřeba měsíčně odkládat 4,76x více než u dynamické investice. U desetiletého horizontu již jen 1,38x více. A to není tak zásadní rozdíl.

Reklama