Jak sestavit finanční plán II.: Kdy chcete dosáhnout cílů?

Časové rozložení naplnění jednotlivých cílů je mnohem důležitější, než se na první pohled může zdát. Delší čas k požadované realizace cíle znamená nejen delší prostor pro vytváření úspor, ale také znamená delší investiční horizont, který umožňuje investovat s vyšším očekávaným výnosem při vyšší míře kolísání hodnoty investice.

Určení času pro naplnění cílů je nezbytné pro stanovení investičních horizontů a následně podle nich optimální investiční strategie pro jednotlivé části úspor.

Tip: Jak sestavit finanční plán I.: Stanovení cílů a jejich ceny

Čas má další významný aspekt. Inflaci. Čím později plánujete dosažení některého z cílů, tím déle bude inflace nejen ohlodávat vaše úspory, ale především bude v nominálních hodnotách zvyšovat cenu, kterou budete muset zaplatit.

Tabulka: Současná hodnota 1 mil. Kč při stanovené roční inflaci za určený počet let

Zdroj: Vlastní výpočty

Již jen 3% inflace za 20 let připraví hodnotu peněz téměř o polovinu a za 40 let dokonce o více než dvě třetiny. Pokud očekáváte inflaci na této úrovni, na každý 1 mil. Kč v současné hodnotě za čtyřicet let musíte naspořit 3,26 mil. Kč.

Pokud si chcete spočítat jinou kombinaci času a inflace, využijte vzorec „odúročitel“ pro výpočet současné hodnoty. Odúročitelem vynásobte částku, kterou v budoucnosti budete mít, a získáte její současnou hodnotu.

Odúročitel

1/(1+i)ⁿ

i … míra inflace (či úroková míra) za stanovené období
n … počet období

Případně můžete využít vzorec „úročitel“, který naopak napoví, kolik peněz v nominální hodnotě budete potřebovat za příslušný počet let, abyste zachovali současnou reálnou hodnotu. Jinými slovy: Pokud váš cíl dnes stojí např. 1 mil. Kč, kolik peněz bude stát za stanovený počet let při očekávané inflaci.

Úročitel

(1+i)ⁿ

i … míra inflace (či úroková míra) za stanovené období
n … počet období

Náročnější je stanovení potřebné reálné hodnoty úspor v případě jejich následného postupného používání, jako je tomu v případě penze či peněz pro finanční nezávislost. Při fixní výplatě měsíční renty, např. 5 000 Kč, její hodnota postupně klesá. Za dvacet let její hodnota může být poloviční, což pochopitelně nebude dostačovat pro financování zvoleného životního stylu.

Za 25 let výplaty renty ve výši 5 000 Kč, na kterou je potřeba naspořit něco málo přes 1 mil. Kč, bylo vyplaceno 1,5 mil. Kč. Při každoroční valorizaci renty o inflaci by se částka vyšplhala mnohem výše, např. při 3% inflaci na více než 2 mil. Kč.

Tabulka: Celkové vyplacené prostředky za 25 let při výplatě roční renty 5 000 Kč měsíčně při její každoroční valorizaci o inflaci

Zdroj: Vlastní výpočty

Podle toho, jak vysokou inflaci očekáváte a kolik bude při valorizaci renty celkově vyplaceno, je třeba upravit i částku, kterou na danou rentu musíte naspořit. Kupříkladu při zvyšování renty o 3% inflaci bude vyplaceno o 45,8 % více než v bezinflačním prostředí, tudíž je třeba naspořit o stejný podíl více peněz. Místo 1 054 382 Kč budete na rentu ve výši 5 000 Kč měsíčně v reálné hodnotě potřebovat 1 537 289 Kč.

A aby toho ještě nebylo málo, pokud na rentu v současné hodnotě 5 000 Kč budete spořit 40 let, během nichž budete očekávat opět 3% inflaci, budete potřebovat naspořit 5 014 692 Kč v nominální hodnotě. Byť se tato částka zdá být nedosažitelná, nezapomínejte, že s inflací poroste i váš příjem. I kdyby rostl pouze o míru inflace, z při stejné inflaci za 40 let by se současný příjem 30 000 Kč zvýšil na 97 861 Kč. Příjem přitom roste zpravidla rychleji než inflace s tím, jak stoupá produktivita práce.

Částka potřebná k dosažení cíle a čas, kdy má být daného cíle dosaženo, jsou základem pro další krok – stanovení, kolik peněz je třeba odkládat stranou.

Reklama