Co má společného hypotéka, hazard a kinder vejce? Aneb proč je „kinderko“ i hypotéka ještě přijatelnou formou hazardu?
Hazard a hazardní hry přitahují odjakživa. Spojují v sobě tři velmi lákavé prvky – zvědavost, dobrodružství a možnost výhry. Zvědavost nás napíná na skřipec, když čekáme, co nám padne za kartu nebo na kostkách. Nevypočitatelnost osudu přináší ten správný adrenalin a vidina výhry vše korunuje tornádem pozitivních emocí. Jen to není zrovna racionální způsob, jak nakládat s penězi. Všichni víme, že to je nebezpečné, a proto je třeba se toho buď vyvarovat, anebo to alespoň držet v přijatelných mezích.
Potěšení z napětí
Zkuste si schválně představit, že by kinder vajíčka byla průhledná a bylo vidět, co se skrývá uvnitř. (Ostatně jen si to představte i u jakéhokoli živého tvora, kterého máte rádi.) Bylo by to takto více lákavé? Ten moment překvapení je prostě přitažlivým. Co asi bude uvnitř? Líbí se nám napětí, když jej otevíráme. Jako bychom najednou mohli vlastnit vše, co by se uvnitř mohlo ukrývat.
Princip nejistoty, respektive nejisté odměny, prostě přitahuje pozornost, což je v dnešní „pozornostní“ ekonomice žádoucí. Podívejme se ale touto optikou na hypotéky. Nepohybujeme se náhodou tak trochu v podobném kontextu? Ostatně i při samotném pořízení nemovitosti (natož u výstaveb či rozsáhlých rekonstrukcí) jde o adrenalin nemalý.
Volba nemovitosti, hypotéka a adrenalin
Začíná to už při výběru nemovitosti. Realitní kanceláře či developeři jsou často zkušení prodejci a vás jako klienty napínají a nenechají bez tlaku na rezervaci, téměř vždy si vyslechnete, že pokud odmítnete, fronta dalších zájemců na to čeká. Riziko hazardního chování lze pozorovat také u novostaveb, které ještě nestojí, ovšem nejeden klient podléhá pouze obrázkům na webu developera a vysněné bydlení si zpřítomní natolik, že pak podcení všechna související rizika.
A hypotéka? I zda najdeme paralely. Zvědavost: Dosáhnu na úvěr? Kolik mi půjčí banka? Každá schůzka kolem hypotéky, ať už v bance nebo u poradce, přináší chvění v břiše, že už tedy možná… Dobrodružství: Už při výběru nemovitosti jde o adrenalin. Kdy jindy člověk může navštívit tolik cizích domů, představovat si, jak by se tam asi bydlelo, prozkoumávat jejich okolí a v každé z nich se cítit jako jiný člověk a pokaždé trochu víc naživu. Samotné vyřízení hypotéky také není snadný proces a většina klientů se mylně domnívá, že lze za den či dva vyřídit, nicméně nejednou jde o proces na týdny a vzdalování se výsledku je stresující.
Co pak teprve po schválení úvěru a nabytí nemovitosti! Sladké zadostiučinění. A pak už jen plánování, rekonstrukce, nákupy, zařizování… Nový, rychlejší, naplněnější život se vším všudy. Plus to nejlepší nakonec. Ještě to není tak úplně vaše, ale jednou bude! Prakticky ze dne na den se po splacení poslední splátky proměníte z člověka, který má obří dluh a nervy na pochodu, na šťastného majitele nemovitosti, který si už jen užívá, či dokonce zhodnocuje svoji investici. Krása.
Ach, ty emoce
Možná vám to přijde přehnané, hypotéka přece není žádný hazard. Je to naprosto racionální způsob, jak zabezpečit sebe i rodinu. Člověk přeci musí někde bydlet, a ideálně ve svém. Žádný hazard, ale nutnost! Nicméně je potom s podivem, když si uvědomíme, jak velký podíl v tomto “naprosto racionálním” rozhodnutí hrají emoce.
Jak zní jedno rčení, nemovitost se kupuje srdcem. Úvěroví poradci dobře vědí, že většina klientů si nasazuje růžové brýle a těch klientů, kteří kupují nemovitost po důkladném průzkumu trhu (hledají informace, jak se v dané lokalitě vyvíjejí ceny, ověří si územní plán obce a provedou opravdu důkladné zhodnocení stavu nemovitosti), by spočítali na prstech jedné ruky. Důvody pro volbu nemovitosti jsou většinou spíše známá lokalita, blízkost rodiny či přátel, sportovní či společenské vyžití, estetická hodnota (“šikmý pozemek možná není úplně praktický, ale ten výhled!”) nebo prostá víra v pozitivní vývoj (“ta střecha určitě ještě pár let vydrží”). Ovšem toto jsou kritéria, k jejichž zhodnocení využíváme právě převážně emoce a rozum se krčí kdesi vzadu.
Ale dobře: hlavně, že se budeme cítit v novém domově příjemně. Prostor pro chladnou analýzu přece přichází s ekonomickými otázkami. Tak do toho! Jestli “na to máte”, to nemusíte řešit, to vám poví banka. Banka ale neví, jestli na to budete mít i nadále. Třeba celých třicet let.
Zpět z oblak na zem
Naprosto racionálním rozhodnutím by tedy bylo zařídit se tak, abychom eliminovali nebezpečí, že se někde něco zvrtne. A opravdu ne tím, že se pojistíme na neschopnost splácet. Ona to není až tak skvělá volba, jak to na první pohled vypadá. Daleko lepší – a naprosto racionální – volbou je určitá finanční rezerva, která by nám umožnila třeba půlroční splácení i v případě dlouhé nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiných nepříjemností.
Tady už to ale trochu v praxi drhne, protože se často děje, že se klient při úvěru vydává naprosto ze všech rezerv a splátky má vypočítané tak, že na nějakou tvorbu rezervy nelze ani pomyslet. Navíc nová nemovitost často znamená nové náklady, ovšem přece tu nebudeme bydlet pět let v provizoriu a tvořit nějaké rezervy. Bohužel situace, kdy si nemůžete dovolit jít o kousek níž s platem, být dva měsíce bez práce nebo mít prostor na rekonvalescenci po nemoci, ta už začíná hazard velmi nápadně připomínat.
Často se pak úvěrový poradce stává tím, kdo klienty musí brzdit v jejich rozletu a naivní představě celého procesu. Někdy takové brzdění emocí ale není příjemné a často se může stát, že klient (nebo prodávající nebo advokát jedné či druhé strany) si díky vypjaté situaci vybije emoce na poradci. Poradce je tak často nárazníkem mezi všemi stranami transakce a pomáhá klientům leckdy i s gejzírem emocí (kladných i záporných, jelikož ve vypjatých situacích oba tyto extrémy oscilují).
Co tedy s tím? Máme si přestat brát hypotéky? Asi ne. Ale neškodila by mírná změna přístupu. Hypotéka není spotřební zboží jako nová lednička či televize, přestože se naprosto stejným způsobem klientům nabízí. A stejně jako je normální mít jistou úroveň vybavení domácnosti, začíná být normální mít hypotéku. Jako by to byla rychlovarná konvice. Jenže s rychlovarnou konvicí nemáte spojených tolik emocí. A uspokojení. Nepřinese nám do života tolik nového a nemá potenciál změnit způsob našeho života. Tak jako Black Jack… pardon, hypotéka.
Nahrávání ...