V krátkodobém a střednědobém horizontu akciové trhy neustále více či méně kolísají. Někdy dochází k velmi silnému růstu, někdy naopak k výrazným poklesům. K hlavním faktorům, které toto kolísání ovlivňují patří makroekonomická dynamika světové ekonomiky, změna měnových politik klíčových centrálních bank v čele s americkým Fedem, dynamika korporátních zisků a nejrůznější geopolitická rizika.
Nicméně ve velice dlouhém horizontu platí, že globální akciové silně rostou. Výše zmíněné kolísání probíhá kolem dlouhodobého růstového trendu. Ten je dán tím, že globální nominální HDP neustále roste, byť také kolísá. Díky tomu rostou tržby burzovně obchodovaných korporací.
Ziskové marže také v průběhu hospodářského cyklu kolísají, nicméně toto kolísání probíhá kolem dlouhodobého trendu neboli průměru. Díky tomu pak neustále v dlouhém horizontu rostou korporátní zisky. A jsou to právě korporátní zisky, které ženou globální akciové trhy v dlouhém horizontu neustále nahoru.
Valuace jako poměr P/E také neustále kolísají, nicméně toto opět probíhá kolem dlouhodobého průměru. Výsledkem tedy je, že ve velice dlouhém investičním horizontu globální akciové silně rostou. Je to vidět na grafu níže, který znázorňuje výkonnost globálních akciových trhů ve dvacetiletých klouzavých periodách. Vidíme tedy, že pokud má dynamický investor opravdu velice dlouhý investičních horizont, akcie jsou skutečně prakticky bez rizika.
Například v posledních dvacetiletce končící rokem 20196 vydělaly akcie 141 %. Dodejme, že toto je hrubá výkonnost bez odečtení pomyslných manažerských poplatků za zprávu investičních fondů. I tak je nicméně výkonnost velmi vysoká, a proto by mělo portfolio investora s velmi dlouhým investičním horizontem obsahovat z velké části právě akcie.
Autor je investiční stratég Conseq Investment Management.
Nahrávání ...