Poslední penzijní fondy oznámily výši zhodnocení, které připsaly svým klientům za loňský rok. Žádné překvapení se nekonalo. Stále platí, že penzijní fondy nevynáší. Některé svým klientům připsaly dokonce záporné zhodnocení. Podmínky existence jim to ostatně ani nedovolují.
{+}
Penzijní fondy ze zákona musí připsat nezáporné zhodnocení. Nominální. Porovnáme-li připsané zhodnocení s inflací, dojdeme k jednoznačnému závěru: Dva penzijní fondy z deseti peníze svých klientů znehodnotily a jeden nevydělal ani korunu.
Připsané zhodnocení za rok 2010 se pohybuje v rozmezí od 1,04 % u penzijního fondu ČSOB Progres po 3 % u Allianz penzijního fondu. Pod úrovní loňské míry inflace ve výši 1,5 % skončily penzijní fondy hned dva a třetí ji alespoň dorovnal.
Penzijní fondy musí klientům připsat alespoň 85 % zisku. Mohou připsat ale i víc. Dokonce víc, než kolik skutečně vydělaly. Toho využívá zejména Aegon penzijní fond, který zvolil již od svého nástupu na trh strategii „uplácení“ účastníků penzijního připojištění vysokými připsanými výnosy, které neodpovídají výsledkům hospodaření.
Náznak obdobné strategie lze v tabulce pozorovat i u Penzijního fondu České spořitelny, kde se ale může jednat pouze o „statistickou chybu“ při výpočtu.
Zhodnocení penzijních fondů lze hodnotit jako tristní. Hodnocení by bylo ale nespravedlivé. V současných legislativních podmínkách, kdy penzijní fondy musí připisovat nezáporné zhodnocení na roční bázi, a pokud prodělají, nese celé riziko akcionář penzijního fondu, se nelze divit vysoce konzervativní investiční strategii. A tak správci majetku v penzijních fondech zákonodárcem míněných na dlouhodobé spoření investují do krátkodobých finančních nástrojů.
Penzijní fondy zůstávají výhodné jen díky státnímu příspěvku. Ten si penzijně připojištění sice zaplatí sami na daních, ale tato strana mince zůstává mimo zorné pole daňových poplatníků. Vyplatit se tak může pouze dvěma skupinám lidí: Lidem v předdůchodovém a důchodovém věku a zaměstnancům, kterým na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel.
Celý text článku na serveru Investujeme.cz.
Nahrávání ...
ČR má nejhorší penzijní fondy v rámci eurozóny, neočekávám do budoucna nic lepšího. Přestože díky zatím slušnému státnímu příspěvku jsou stále zajímým programem pro vytváření si finanční rezervy na stáří, přesto je v dlouhodobém horizontu, obzvláště nyní, vidím jako utopii financí.
Penzijní fondy jsou špatné produkty. O tom není pochyb. Ale pozor. Jinde to bývá ještě horší. Zvlášť průšvih může být zrušení toho pravidla o vyrovnání toho negativního zhodnocení. Tím se penzijní fondy vrhnou do světa klasického asset managementu, kde správce nenese odpovědnost za to, jak spravuje peníze. Jenže třeba podílové fondy klienta detailně seznámí se svou strategií. Penzijní fond je určen masám a navíc ani žádnou jasnou koncepci mít ani nemůže, protože skladba jeho účastníků je nesourodá po stránce rizikové averze, věku i významu investovaných prostředků. Podívejte se na penzijní fondy v USA, které toto omezení neměly. Investice do Enronu, MBS nebo do akcií/dluhopisů správce fondu.