Petr Holub na webu Aktuálně.cz rozvíjí myšlenku, že dobrovolné spoření na důchod bude pro lidi s menšími příjmy nevýhodné. Dokonce spočítal, že při kombinaci průběžného systému a připojištění se takovým lidem zvýší penze o cca 10 Kč. To se mi nezdá. Někde musí být chyba v úvaze.
{+}
Nejprve bych rád upřesnil svůj vztah k opt-outu. Je velmi ambivalentní, to znamená, že má své klady a zápory.
Největší zápor, který hrozil, byla povinnost spoření. Ač byla vyžadována v bohulibých úmyslech a obavami z budoucích sociálních problémů (nebo dokonce nepokojů), neměla naději na úspěch. Pokud si vláda přála, aby reforma byla přijata většinou obyvatel a nikoliv momentální většinou v Parlamentu, musela z této pozice ustoupit. Podezírám ji, že povinností jen strašila, aby svým ústupem ukázala dobrou vůli. Nebo šlo o politický průzkum nálad obyvatelstva bojem.
Další nevýhoda, a to zcela v obecném významu, je dlouhodobost spoření. Něco málo o nevýhodách dlouhodobého spoření jsem se snažil ukázat v textu Vyplatí se dlouhodobá investice. Tam jsem to nakonec pojal trochu pozitivně, ono nakonec nic jiného nezbývá. Ale je to problém přímo kruciální a inflace je prevít.
A další nevýhoda je, že se relativně moc neuspoří, pokud se měsíčně odkládá pouze denní příjem. To je shodou okolností právě těch 5 %. Ta relativita je ve vztahu finální úspory k budoucímu měsíčnímu příjmu.
Pozitiva jsou v tom, že se zvýší výrazně příspěvek od státu v porovnání se současnou praxí v penzijních fondech.
Dále bude možné při troše prozíravosti naspořenou částku dědit. To bylo v průběžném systému zcela nemožné.
Jaký bude tedy přínos?
Zcela nepochybně více, jak těch několik destikorun. Ale kolik to ve skutečnosti bude, tím se nemá žádný význam zabývat. A nikdo to dnes nedokáže spočítat. Hlavním důvodem je růst mezd. S ním ostatně P. Holub a nakonec asi i vládní materiály moc nepočítají. Ale počítat výši důchodu ze současných parametrů, je dost nesmysl.
Myslím, že dokážeme spočítat důchod tak na deset let dopředu. Pokud ale budou mzdy růst v celkem mizerném tempu 4 % za rok, bude v roce 2020 průměrný plat o 50 % vyšší. Za dalších 10 let to bude již více jak dvojnásobek. A za 40 let by to mohlo být téměř pětinásobek.
Myslíte si, že bude stále platit schéma, že 11 000 se započítává celých a příjmy mezi 70 000 a 11 000 se započítávají, pro výpočet procentního základu, z 23 %? Nepovažuji to za reálné.
A kde bude naše hospodářství za těch několik desítek let? Jaké bude mít stát možnosti? To prostě nikdo neví.
Kvalitativní skok
V současných penzijních fondech platí, že klient dostane za 500 Kč vkladu měsíčně 150 Kč od státu.
V novém pojetí by za těch 500 Kč stát dával 750 Kč. I když si třeba zase něco vezme zpět ve formě krácení důchodu. Ale 600 Kč stěží. Navíc těch 750 Kč bude celou dobu spoření klientovi vydělávat.
Je to opravdu kvalitativní skok, který se musí projevit. Ale jak se projeví za desítky let, to nikdo neví, protože nezná budoucí verzi zákona o sociálním pojištění.
Stát možná předpokládal výrazně razantnější verzi reformy. Proto on a penzijní fondy ústy a perem Bezděkovy komise hrozili demografickou katastrofou, neudržitelností průběžného systému a ekonomickou krizí. Chtěli na svých penzijních axiomech přesvědčit lidi, že se musí vše rázně změnit.
Naštěstí zvítězila realita, obavy z vývoje podle modelu některých sousedních států a snaha o většinově lidový konsensus. Proto lze tyto argumenty podmínečně prominout. Ale nemělo by se to dělat.
Mají chudí jinou alternativu
Nemají!
Pokud si něco chtějí spořit, pak jinou, a tak výhodnou možnost, v současné době nemají. 150 % měsíčního zisku ze svého vkladu nikdo nikomu nedá.
Pravda je, že takto pojatý opt-out nebude zázrak, ale také to nebude ztráta.
Skrytá hrozba
Opt-out je ovšem časovanou bombou, která může kdykoliv vybuchnout a tím zdevastovat mnohaleté úspory klientů.
Při troše smůly může být konečná výplata nižší jako prostý součet vkladů. Je to sice teoretická ale docela reálná možnost. Stačí se podívat na výkonnost podílových fondů.
Možná by bylo lepší být alespoň posledních 20 let investičně konzervativní.
To, že stát nemůže dát záruku, je dost na škodu celého systému.
Ale co takhle pojištění vkladu, podobné jako mají banky. Ať ty fondy složí nějakou kauci, kterou budou časem navyšovat! Kterou by mohly ostatně použít i při výrazných propadech výnosů.
Poplatky
To je dosud nejasná otázka. Vláda ustoupila od anonymních účtů, které navrhovala Bezděkova komise. Celý systém bude možná jednoznačnější, ale hrozí, že bude i nákladnější.
To by opět nahrávalo teorii, že malé vklady se nevyplatí.
Zde bude velmi záležet na znění příslušného zákona, který bude činnost fondů regulovat.
Je to reforma?
Jádro reformy spočívá v tom, že stát bude lidem na jejich osobní účty převádět z jejich odvodů vyšší částku, než jsou doposud státní příspěvky na soukromé penzijní připojištění. Za to si v důchodu něco vezme zpět.
Nezlob se, státe, toto není reforma, která by měla řešit tu tebou očekávanou demografickou katastrofu, a která by měla vyřešit neudržitelnost průběžného systému.
V tom má pan Holub velkou pravdu. Je to hlavně pro bohatce, aby se nesoudili se státem o výši důchodu. Ale to v žádném případě nebyl primární důvod. Tím bych se moc nechlubil.
Obávám se, že stále platí to, co bylo řečeno v textu Reforma penzijního systému. Ne. jen parametrické úpravy.
Zdroj:
Jaroslav Kokeš: K čemu je důchodová reforma. POJIŠTĚNEC.CZ, 24. 2. 2011.
Souhlasíte s autorovými závěry nebo je Váš názor na návrh penzijní reformy odlišný? A pokud ano, v čem?
Nahrávání ...