Pojišťovny musí od 21. července letošního roku povinně snížit tzv. technickou úrokovou míru (TÚM) ze současné sazby ve výši 2,4 % na novou, nižší sazbu: 1,9 %. Nařídila to Česká národní banka, která na pojišťovny dohlíží. Co to bude pro pojišťovny v praxi znamenat, o tom je náš rozhovor s Petrem Zapletalem, generálním ředitelem Pojišťovny České spořitelny.
Bezesporu je v současné době velmi těžké pro pojišťovny zhodnotit peníze. Do rizika jít pojišťovny nesmí, jak to tedy dělají? (Když je zhodnocení na finančních trzích nula nula nic…)
Máte pravdu, situace na finančních trzích nenahrává vysokému zhodnocení vložených finančních prostředků. Výdělky, na které jsme byli zvyklí před pěti lety, se dnes stávají pouhým snem (mluvíme tady o úrokových výnosech na dluhopisech, které pojišťovny používají v drtivé míře jako hlavní investiční nástroj). Jen pro představu: Pokud bychom dnes kupovali český státní dluhopis, který bude splatný až za 10 let, dostaneme výnos menší než dvě procenta. Proto hledáme jiné investiční příležitosti, jako jsou dluhopisy silných korporací nebo států, které jsou i v dobách finanční nestability solidní a přitom nabízejí přijatelný výnos.
Skoro zapadla zpráva o snížení technické úrokové míry z původních 2,4 % na 1,9 %. Odkdy k tomu dojde a co to pro pojišťovny znamená?
V současnosti pojišťovny obvykle používají maximální technickou úrokovou míru ve výši 2,4 % p. a. Technická úroková míra je vlastně zhodnocení, které pojišťovny garantují svým klientům po celou dobu trvání smlouvy. Tuto sazbu musí pojišťovny podle úředního sdělení ČNB u všech svých produktů snížit na nejvýše 1,9 % p. a. nejpozději k 21. 7. 2013. V Pojišťovně České spořitelny měníme sazby pro smlouvy sjednané od 1. 7. 2013. Pokud ovšem současná úroveň výnosů bude trvat i nadále, dá se očekávat další snížení této sazby ze strany ČNB.
Na druhou stranu je ale nezbytné pamatovat na to, že i takto nízká garance neznamená, že bude na pojistných smlouvách finálně připisováno jen malé zhodnocení. Například naše FLEXI mělo v roce 2012 průměrné roční zhodnocení 4,93 %, v roce 2011 to bylo 3,15 % a 4,11 % dosáhlo v roce 2010.
Mají klienti výši TÚM uvedenou ve svých pojistných smlouvách?
Hodnota technické úrokové míry bývá obvykle buď součástí pojistných podmínek anebo vystavené pojistky.
Co mohou životní pojišťovny tedy zaručit svým klientům, pokud jde o zhodnocení finančních prostředků např. u kapitálového životního pojištění?
Jak už bylo řečeno, pojišťovny jsou povinny dodržet garantované zhodnocení po celou dobu trvání sjednané smlouvy. Již sjednaných smluv se tedy změna netýká. Na druhou stranu i toto garantované minimální zhodnocení musí odpovídat tržním podmínkám tak, aby nedošlo k ohrožení finanční stability pojišťoven (tím, že budou dlouhodobě vyplácet klientům zhodnocení, které je vyšší než úroky na finančních trzích). Právě z tohoto důvodu se centrální banka, která je odpovědná za zdraví finančních institucí, rozhodla snížit maximální garantovanou sazbu.
Vím, že nemáte křišťálovou kouli, ale přece jen: Jak vidíte byznys s životním pojištěním v budoucnosti? Dokáže lidi zabezpečit místo tolik kritizovaného druhého pilíře?
Je třeba si uvědomit, že veřejné finance nejsou v takové kondici, abychom za několik desítek let mohli mít jako důchodci stejný životní standard, jaký mají ti dnešní. Málokdo má lepší přehled než pojišťovny o tom, že se dožíváme stále vyššího věku a proti tomu počet lidí přispívajících do penzijního systému klesá. Na důchodový věk si finanční prostředky musíme zajistit sami. Pomoci nám k tomu mohou různé investice, ať už se rozhodneme pro druhý pilíř nebo ne. A FLEXI životní pojištění s kapitálovou složkou je velmi dobrou cestou, jak si pojistit svoji budoucnost.
Děkuji vám za rozhovor.
Rozhovor byl publikován na Opojisteni.cz
Nahrávání ...
Pokud dobře čtu poslední odstavec, tak na otázku, zda životní pojištění dokáže lidi zabezpečit na stáří, pan ředitel mimo jiného řekl:
„….A FLEXI životní pojištění s kapitálovou složkou je velmi dobrou cestou, jak si pojistit svoji budoucnost.“
Jinými slovy pana ředitele – životní pojištění funguje jako „spořička“ na důchod.
Dovoluji se zde napsat za sebe:
NESOUHLASÍM S VÁMI PANE ŘEDITELI.
Protože ŽP slouží především na zabezpečení lidí před nečekanou událostí a problémem. Spořící program by v těchto smlouvách ani nemusel být.
„A komu tím pomůžete“ Jiří? :-)
Pokud se podíváte na prohlášení všech velkých hlav, u všech najdete tuto proklamaci. Není se čemu divit, vždyť je to živí.
A menší úryvek od samotné INSIA pro kterou společně děláme :
„Druhou významnou složkou životního pojištění je dnes spoření, resp. investování za účelem vytvoření finanční rezervy. Tuto složku životního pojištění, která tvoří rezervu pro období penze, dnes výrazně podporuje stát formou daňových úlev a to jak při individuální platbě pojištění, tak u příspěvku zaměstnavatele.“
Budete nesouhlasit i nyní, když jde o Vašeho chlebodárce? :-)
Martine, nepomůžu si s tím!
Já se tomu pánovi také nedivím, že to takto řekl a napsal. Plán PČS je zcela jistě nastavem na FLEXI a v konečném výsledku každá smlouva a každá korunka navíc přispěje ke splnění tohoto plánu a tím k tučnějším odměnám.
Nicméně toto je můj názor, za kterým si stojím a který si zde může každý dlouhodobě zpětně dohledat.
Docela se mi před cca 1 měsícem líbilo na školení Komerční pojišťovny. Školitel začal větou: „protože spoření v ŽP není vhodné, tak u nás máme produkty, které NEmají spořící složku“.
Nyní k tomu textu co má Insia.
Já s tím nemám problém. Jasně, tato věta vytáhnutá bez toho, že je to druhý odstavec textu o ŽP, potom zní dosti „nešťastně“, určitě by se dala přeformulovat.
Ona nejen že je v druhém odstavci, ale je i po druhém prokliku, ten první zní: „Daňové zvýhodnění pro životní pojištění se spořící složkou je jasným signálem státu, že na penzi si máme především spořit sami a životní pojištění je vhodným komplexním produktem, který nám pomůže tohoto cíle dosáhnout.“ ……Je na tom něco závadného?
Pokud někomu jeho zaměstnavatel přispívá na penzijní, nebo do ŽP na mimořád a tento zaměstnanec to opravdu použije až na dobu důchodu, nemám s tím problém.
A nyní se vrátím k té „problematické větě“.
Je ale po tomto pohledu ještě vlastně „problematická“???
Děkuji za reakci.
Soustředil jsem se hlavně na to, co nám ty věty mají předat za informaci a má odpověď zní – ANO, je „problematická“.
Jediné s čím se dá souhlasit je příspěvek zaměstnavatele, ale ten je zmíněn až na úplném konci a jen tak „mimochodem“.
Víte Jiří, byť vajíčko přebarvíte na jakoukoli barvu, stále zůstává vajíčkem :-)
Tím bych to asi ukončil, protože se v tomto evidentně neshodneme.
Chtěl bych k této diskusi doplnit, že popis produktu na webu je pouhé konstatování stavu (prostě se to k tvorbě rezervy používá, ať na to máme jakýkoliv názor). V žádném případě to nemůže být návod k řešení situace konkrétního klienta.
Každý obchodník je pak ve smyslu zákona povinen posoudit individuální potřeby daného klienta, vysvětlit mu možná řešení a navrhnout příslušné produkty a jejich nastavení.