Česká průmyslová výroby v srpnu vykázala meziroční nárůst o úctyhodných 7,2 % a suverénně tak překonala tržní očekávání. Dlužno ovšem dodat, že tento výsledek byl ovlivněn efektem nízké srovnávací základny z loňska, kdy byl hlavně sektor výroby motorových vozidel ve výrazném útlumu, což poněkud zkresluje meziroční srovnání.
Poměrně pozitivně ovšem vyznívá i meziměsíční statistika, když podle ní průmyslová výroba narostla o 0,8 %. Meziročně se významně zvýšil i objem nových zakázek (+18,7 %), přičemž jich více přibylo z tuzemska (+26,7 %), než ze zahraničí (14,9 %). I zde se ovšem jedná primárně o statistický efekt nízké loňské srovnávací základny. Počet zaměstnanců v průmyslu meziročně kosmeticky poklesl (-0,1 %), jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 8,8 %.
Jak bylo zmíněno výše, meziroční nárůst objemu výroby byl tažen hlavně odvětvím motorových vozidel (+48,7 %), následovaným výrobou usní (+27,0 %) a farmaceutických výrobků (+25,8 %). Nejvýraznější pokles naopak vykázala výroba základních kovů (-15,5 %), ostatních dopravních prostředků (-13,7 %) a chemických látek a přípravků (-10,5 %).
Po zohlednění významu jednotlivých sektorů v rámci celého průmyslového sektoru je zřejmé, že byl celkový výsledek zdaleka nejvíce kladně ovlivněn právě výrobou motorových vozidel, která do celku přispěla 6,4 procentními body, s odstupem pak následuje výroba strojů a zařízení (+0,6pb) a elektrických zařízení (+0,6pb). Naopak záporně přispěla hlavně výroba základních kovů (-0,5pb), chemických látek (-0,4pb) a ostatních dopravních prostředků (-0,3pb).
Naopak za očekáváními zaostala srpnová statistika bilance zahraničního obchodu, která vykázala deficit na úrovni 28,2 mld. Kč. Zde k dobrému výsledku nestačil ani solidní příspěvek obchodu s motorovými vozidly, jelikož tento byl opět drtivě převálcován hluboce zápornou bilancí obchodu s ropou a zemním plynem, kde se výrazně projevuje jejich dramaticky vyšší cena.
Jakkoliv působí srpnová průmyslová statistika nadějně, podle nás ji není radno přeceňovat. Kromě standardního letního zkreslení vlivem náhodného rozložení letních celozávodních dovolených její interpretaci komplikuje i zmiňovaný efekt srovnávací základny z loňského roku, který se nesl ve znamení střídavých útlumů a rozjezdů výroby v důsledku epidemických opatření a následných logistických komplikací.
Přesto lze konstatovat, že vzhledem k okolnostem srpen dosud nepotvrdil obavy z nadcházejícího dramatického propadu průmyslové aktivity. Bohužel, podle nás se výrazné ochlazení nevyhnutelně dostaví a dnešní data tak interpretujeme spíše jako příslovečný klid před bouří. Předstihové indikátory svorně ukazují na pokračující zhoršování výhledu do nejbližší budoucnosti, když podniky reportují kombinaci rostoucích nákladů a klesající poptávky.
Tento trend bude patrně pokračovat, jelikož čeští spotřebitelé již delší dobu vykazují mrazivou ekonomickou náladu a podobným vývojem prochází i hlavní exportní trhy, v čele s Německem. Enormně zdražující energie se navíc teprve postupně propisují do skutečných nákladů firem, přičemž výrazné zlepšení situace zde taktéž není na dohled. Po zbytek roku tak předpokládáme pro český průmysl velice složité období a celoroční výsledek podle nás bude v červených číslech, momentálně počítáme s -4 %.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus.
Nahrávání ...