Velký rozhovor: zlato jako součást portfolia finančního poradce?

Svou profesní kariéru na finančních trzích jsem zahájil v první polovině 90 let ještě za svého působení v Německu. Jsem tedy již více než 20 let na kapitálovém trhu. Nejvýraznější kapitolu píši od roku 2004, kdy jsem se stal pobočkou německého portfolio manažera Catus AG Vermögensverwaltung, kde působím dodnes v roli poradce a dnes už poněkud méně v roli technického analytika trhu.

V roce 2009 jsem společně s dalšími dvěma kolegy Zdeňkem Janoškem a Ivanem Tománkem založil společnost EKKA-Gold, do které menšinově přistoupila německá společnost pro aurum KG z Mnichova. Byl to výsledek určitého osobnostního a profesního zrání. Snaha dodat klientům do portfolií nezpochybnitelnou substanci v podmínkách neustále častěji se opakujících se finančních krizí, z nichž ta poslední hrozila zhroucením celého světového finančního systému. EKKA-Gold se od počátku profiluje jako obchodník se vzácnými kovy. A tuto činnost, coby nedozorovanou, jsme chtěli zřetelně oddělit od té přísně regulované.

Doslova ruku v ruce. Od začátku jsme vnímali Asset Management optikou široké diversifikace majetkového portfolia rodiny. A dnes, po absolvování již čtyřech stále častěji se opakujících finančních krizích, z nichž ta poslední (2007/2009) doslova hrozila zhroucením celého finančního systému, je mi jasné o to více, že zlato a vzácné kovy ve fyzické podobě, patří do každého rozumně strukturovaného majetkového portfolia rodiny.

Předně je nutné podotknout, že není zlato jako zlato. Přísně rozlišujme zlato ve fyzické podobě slitků a mincí a pak virtuální „papírové“ zlato v podobě různých finančních derivátů. To jsou dva naprosto různé páry bot, které spojuje pouze tkanička společné cenotvorby na komoditních trzích.

Fyzické zlato představuje pro majetkové portfolio substanční jistotu a ochranu vlastnictví před politickými vlivy. Papírové zlato naproti tomu představuje pouhou spekulaci. Podobnou jako na kterékoliv jiné podkladové aktivum, u které se neobchoduje hodnotová substance, nýbrž jen tzv. momentum pro dosažení kurzových zisků.

Z toho pohledu jsou tyto dvě formy v podstatě neslučitelné. My budeme mít dnes na mysli pouze to skutečné fyzické zlato v podobě slitků a mincí.

Naše odpověď vychází z prostého selského rozumu (tj. strategie vytváření různých hromádek) a tisícileté finanční zkušenosti lidstva. Z tohoto pohledu plní zlato v majetkovém portfoliu především dvě nezastupitelné role:

1. pojistka před systémovými riziky, aktuálně riziky světa moderních virtuálních peněz. Zlato vždy bylo a bude synonymem svobodného vlastnictví a nezávislosti na politickém systému, ať už je jakýkoliv.
2. ochránce kupní síly úspor pro budoucnost. Ochrana kupní síly před inflací, která je v moderní ekonomické teorii a praxi centrálních bank dokonce programovým cílem.

Informovaný poradce by měl tedy fyzické zlato doporučovat v souvislosti s těmito jeho dvěma základními funkcemi. V žádném případě by se neměl uchýlit ke slibům krátkodobého zisku nebo konkrétního zhodnocení. Pokládám to za neseriózní, jakkoli jsem o dlouhodobém růstovém potenciálu sám přesvědčen.

Jde-li klientovi o rychlý profit, pak nechť jde s odpovídající mírou rizika spekulovat pomocí finančních derivátů, které mají nižší transakční náklady a kterých je na rozdíl od fyzického zlata jako máku.

Podíl fyzického zlata v celkovém majetkovém portfoliu bývá doporučován někde mezi 5 až 20%. Je to velmi hrubé měřítko a i zde platí individuální pohled a potřeba. Jiný podíl bude požadovat klient, který právě prodal svou firmu za stovky miliónů a jiný pohled bude mít mladá začínající rodina.

Řekl bych obecně, že kouzlo širší diversifikace platí i zde. Avšak… zatímco investiční zlato vnímám především jako monetární kov, tedy jen jako jinou formu peněz, jsou pro mě bílé kovy – stříbro, platina a paládium více kovy průmyslovými. Tuto logiku v podstatě respektuje i zákonodárce, který osvobodil investiční zlato od daně z přidané hodnoty, zatímco bílé kovy nikoliv.

Zatížení nákupu fyzických bílých kovů „dépéháčkem“, znamená prodražení nákupu o 21%. Když k tomu přičteme obchodní rozpětí, které je ve srovnání se zlatem několikanásobné, dostává se klient-fyzická osoba bez možnosti odpočtu DPH, okamžikem nákupu do ztráty kolem 30 až 40%. Je nabíledni, že ke spekulaci jsou bílé fyzické kovy nevhodné. Je-li zlato během na dlouho trať, pak je stříbro super maratonem. Pokud to klient ví a respektuje a koupí 10% stříbra k 90% zlata jako příměsek, je to OK.

Je mi však smutno, když vidím, jak jsou klienti lákáni pod příslibem velkého kurzového potenciálu stříbra k nákupům 100 gramových nebo uncové slitků aniž by věděli, že budou potřebovat značného kurzového vzestupu k pokrytí těchto nákupních nákladů. Jak víme, neúprosná finanční matematika pracuje proti nám a k sanování 40% ztráty potřebujeme 66% zisku…

Ano, nejpozději od roku 1971 to je mantra moderního finančního průmyslu. Liberální ekonom J. A. Schumpeter by odpověděl: „Moderní ekonomické myšlení nemá zlato rádo, neboť zlato vyzrazuje nemilé pravdy.“ Ať už je tomu jakkoliv, faktem zůstává, že zlato ve své roli peněz tu je po několik tisíc let, zatímco nekryté peníze jsou výsledkem finančního inženýrství zejména posledních 40 let. Tedy substanční komodita versus lidská abstrakce.

Navíc, státní dluhopis co by základní pilíř důchodových portfolií, byl „moderní“ politikou zbaven úroků a nese nulový nebo paradoxně záporný výnos. Dividendu získáme pouze podstoupením výrazně vyšších rizik.

Kdysi za socialismu se vyprávěl vtip o rozdílu mezi socialismem a kapitalismem: Kapitalismus (podle tohoto aforizmu) znamenal vykořisťování člověka člověkem, zatímco v socialismu tomu bylo přesně naopak. Tvrdím, že vykořisťování je věčné jako lidstvo samo, jen si neustále hledá nový kabát. Někdy nabírá brutálních a jindy zase civilizovanějších forem – například dlouhodobým vyvlastněním občanů pomocí finanční politiky. Zlato bylo a vždy bude synonymem ekonomické svobody a nezávislosti na politickém systému, ať už je jakýkoliv.

Než odpovím na tuto otázku, je nutné rozlišit dvě skupiny mincí. Investiční a numismatické.

Numismatické jsou historické mince, u nichž samotná cena zlata a jeho obsah v minci nehraje zásadní roli. Jedná se o sběratelské mince, které jsou vzácné svým omezeným výskytem. Mohou obsahovat významnou sběratelskou prémii a jejích cena může mnohonásobně převyšovat hodnotu zlata v ní obsaženém. Naproti tomu investiční mince se razí v potřebném množství neustále. Jejich výskyt není vzácný a jejich cena zpravidla kopíruje cenu zlata na burze. Těžko tedy předpokládat, že například Vídeňský filharmonik bude někdy sběratelsky vzácný. Jeho předností je, že již dnes je oficiálním platidlem a existuje trh, který umožňuje tuto minci v několika minutách prodat za aktuální cenu, danou svým zlatým obsahem.
Zlatý slitek o stejné váze jako mince je zpravidla o nějaké procento levnější než mince. Postrádá však estetické provedení mince. Zpravidla však má také i nižší výkupní cenu.

Učiňme tedy závěr: klient ryze investiční, který chce jen deponovat část svého finančního majetku od zlata a nemá jinak žádný jiný požadavek, nechť využije raději nákupu slitků, vloží je do trezoru a doufá, že je nebude nikdy potřebovat. Klient, který se chce občas také pokochat krásou a mít k ruce třeba i hodnotný dar k obdarování svých blízkých jistě neudělá chybu nákupem některé z široké palety investičních mincí.

Nejsem znalec kryptoměn a sám žádný „coin“ nevlastním. Kryproměna představuje pro mě zajímavý nápad. Ovšem bude napínavé sledovat, zda obstojí, neboť útočí na samotnou podstatu moci současného establishmentu – tedy systém státem diktované a kontrolované měny. Podobně jako naše moderní peníze, jsou i kryptoměny výsledkem lidské abstrakce. Logicky by tedy mohly možná konkurovat leda papírovému zlatu- tedy finančním derivátům na zlato, kteréžto jsou také abstrakcí. Dokonce i pohnutka je totožná. Jde více o to, jak spekulací vydělat na rostoucím kurzu.

Fyzickému zlatu jako substančnímu aktivu žádná abstrakce konkurovat v roli uchovatele hodnoty nemůže. Těží se skutečně v potu tváře lidskou prací a ne emisí nul a jedniček algoritmem počítače. Zlato obstálo v tisíciletém procesu finančních dějin lidstva.

Kryptoměny naopak budou muset teprve obhájit svou existenci proti establishmentu (jak vidíme aktuálně v Číně) a pokud přežijí, nebudou ušetřeny procesu očistné selekce. Ne každý „coin“ přežije.

Vidím zde velkou podobnost s vývojem na trhu technologických akcií v letech 2000/2003. Tehdy příběhy o fantastických vyhlídkách čerstvě příchozích technologických a internetových společností na trh vedly doslova k nákupní zuřivosti investorů, kteří nechtěli „zmeškat vlak“. V tomto nákupním rauši byli ochotni zaplatit za tyto příběhy, které, jak se později ukázalo, měly s realitou jen pramálo společného, v podstatě jakoukoliv cenu. Násobení ceny během jen několika dnů nebylo žádnou výjimkou. Následná očista tohoto šílenství vedla k cenovým propadům mezi 90 až 99% a nad většinou těchto „bublinových“ miláčků se definitivně zavřela voda i se stovkami miliard dolarů od natěšených investorů.
Trochu s humorem bych řekl toto: V podstatě existují dva typy lidí. Jedni mají peníze a druzí zkušenosti, aby si vzápětí své role prohodili.:-)

Ano, a nejen u kryptoměn. Kdybych zde byl pouze v roli obchodníka se vzácnými kovy a řekl to, co bude následovat, pak chápu, že by mě mohl někdo nařknout z tendenčnosti. Já jsem však aktivní i na akciových trzích a otevřeně řeknu svůj názor i s rizikem, že mi realita nedá v krátkodobém horizontu zapravdu.

Myslím, že naše západní civilizace je zásluhou dluhů sociálního státu v situaci, kdy kromě dalšího tisku peněz a v důsledku toho i znehodnocování měny jí nezbývá už žádný jiný prostředek. Bohužel existují desítky ba stovky dějinných příkladů, že na dluzích a na manipulování s měnou postavená politika nevede k dobrým koncům. Nulové úrokové sazby, tak je dnes vidíme, držené po celém vyspělém světě po tak dlouhou dobu, jsou historickým unikátem a dávají tušit, že opatření spojená s dalším tiskem biliónů mají stále nižší účinnost, což plyne i ze samotné podstaty zákona o klesajícím mezním užitku. Je to však právě tato politika, která vede k vytváření spekulativních bublin.

Například Japonská centrální banka otevřeně přiznává, že vedle dluhopisů skupuje také akcie na akciovém trhu s cílem udržet akciový index NIKKEI v růstové trajektorii. Čili, nikoliv firmy svými výsledky, nýbrž centrální banka svou poptávkou táhne kurzy uměle vzhůru, a to penězi, které si k tomuto účelu vyrábí. To přece nemůže být nic jiného než bublina. To, že akciové indexy i ceny nemovitostí mohou jít ještě výš, na této zákonitosti nic nemění. Bubliny totiž praskají teprve svou vlastní vahou, aniž by k tomu potřebovaly jakoukoliv exogenní událost. Analytikové a komentátoři následně činí různé exogenní události příčinou krachu. Nevidí příčinu v samotné chybné politice dluhů.

Liberální ekonom Eugen Böhm Bawerk má pravdu, když tvrdí, že žádná politická moc nedokáže zbavit ekonomické zákony jejich platnosti.

Ano, podle zvolené srovnávací metody bych řekl, že lze souhlasit, že zlato je volatilní aktivum, podobně jako akcie z indexu MSCI World. Celková dlouhodobá trajektorie však ukazuje stejně jako akcie vzhůru. Proto nezbývá než znovu zopakovat, že nákup zlata, podobně jako akcií, není krátkodobou spekulací, ale během na dlouhou trať. A po celou dobu běhu si užívám jistoty, že nezůstanu bez prostředků ani v případě selhání politického systému. Slovy Alana Greenspana: „Kdo má zlato, má vždy peníze.“

Zlato jako investiční aktivum může svému držiteli nabídnout něco, co žádný finanční produkt. Není zde dnes prostoru k debatě proč, ale faktem je, že podle platné legislativy je zisk z prodeje investičního slitku nebo mince nezatížen daní z příjmu. Pokud se samozřejmě nejedná o podnikání. Rovněž se u zlata neplatí DPH, na rozdíl od ostatních vzácných kovů.

Jedná se o internetovou platformu, kterou jsme vyvinuli a dodnes vyvíjíme pro potřeby finančně poradenských společností a poolů. Investovali jsme celkem 6 let nepřetržité programátorské práce, aby mohli finanční poradci snadno a bez administrativy nabídnout klientovi investiční zlato.

AuRENTA dokáže svou širokou nabídkou svého e-shopu uspokojit klienta, který chce koupit slitky či mince tak říkajíc přímo z ruky. Pilotním projektem je však spořící program pro účely vytvoření zlatého pokladu na důchod nebo jinému účelu.
Tento program postupných nákupů jsme vytvořili především pro masu. Je dostupný všem a o to tady jde.

Podle mého názoru jsou drobní střadatelé ohroženi systémovými a politickými riziky více, než lidé bohatí. AuRENTA je na dnešní poměry nezvykle svobodný produkt, který se dokáže skutečně v minutách přizpůsobit rychle se měnícím okolnostem života klientů.

Poradce registruje jedním krokem svého klienta přímo z produktové webové stránky do systému. Klidně třeba z chytrého telefonu nebo tabletu.

Klient obdrží obratem přístupové kódy a ke svému váhovému kontu, které má charakter bankovní konta vedeného na jméno klienta, kde vidí veškeré své obchodní aktivity online.

Od této chvíle klient zasílá libovolně platby k nákupům zlata a za transparentních cenových podmínek detailně popsaných v ceníku VOP nakupuje a střádá své gramy zlata, které se načítají na jeho váhovém kontě.

Klient může kdykoliv se svým spořeným zlatem svobodně disponovat bez jakýchkoliv omezení. Může si slitky nechat kdykoliv zaslat už během spoření domů nebo je může kdykoliv odprodat zpět nebo může zlato dokonce automatizovaně odprodávat po částech formou renty. Tato inovace, na kterou jsme velmi pyšní, je vlastně zakódována v samotném názvu projektu a činí z AuRENTY více než jen splátkový nákup slitků – je to plnohodnotný důchodový projekt krytý investičním zlatem.

Jsme jedna z mála společností, která odvozuje nákupní gramovou cenu od objektivní ceny, kterou je londýnský fixing. Tím dáváme klientovi možnost kontroly s přesností na 0,0001 gramu, že mu bylo nakoupeno správné množství gramů. Takto definovaný režim totiž vůbec neumožňuje žádnou cenovou manipulaci na rozdíl od modelů, které odvozují nákupní cenu od cen produktů ve vlastním e-shopu.

Co se poplatků týče:

• Klient platí vstupní poplatek z definované cílové částky podle její výše 3-5%.
  Tento poplatek však vracíme klientovi v plné výši při splnění jediné podmínky, kterou je naspoření cílové částky.
• Dále platí klient skladné ve výši 1% ročně z objemu uskladněného zlata. Pokud si nechává své slitky průběžně zasílat domů, neplatí pochopitelně nic.

Žádné další poplatky, jako například za vedení konta a transakce už neuplatňujeme. Náš profit se tedy generuje především z prodeje slitků a mincí klientům spoření.

Zlato a vzácné kovy se podobně jako ropa a jiné suroviny primárně obchodují v US dolarech. Kurzy jednotlivých domácích měn proto mohou ovlivnit cenový vývoj v domácí měně. Pokud například ČNB oslabí korunu o 5%, logicky se to projeví na finální ceně zlata zvýšením ceny a opačně. Stejně tak oslabující Euro vůči dolaru má za následek nárůst ceny v Kč.

To je zásadní otázka. Jsem přesvědčen, že jsme v našem modelu dosáhli maxima ochrany klienta jako nezbytného předpokladu k navázání důvěry. Zlato je vždy a za všech okolností majetkem klienta. Ani v jednom okamžiku nepřechází vlastnictví na nás. Toto je nejen zakotveno ve smlouvě, ale také upraveno naším bilančně technickým režimem. Z našeho pohledu se jedná o cizí majetek v úschově a jako takový vůbec nevstupuje do našeho majetku. Jinými slovy, tento majetek by v případě úpadku společnosti nebyl součástí konkurzní podstaty. Klient by byl prostě jen vyzván, aby si své zlato odnesl. To velmi zásadní rozdíl v pojetí ochrany klienta.

Ani v otázce uskladnění nedelegujeme žádné kompetence na třetí stranu. Úschova zlata v pronajaté schránce v bance je pro nás nedostatečná a v případě otřesů na bankovním trhu fatální. Proto uskladňujeme klientské zlato v našich vlastních trezorech přímo v sídle společnosti. Jsme napojeni na PCP PČR, zlato je komerčně pojištěno u pojišťovny ALLIANZ na plnou hodnotu uskladněného materiálu.

Jistě ano. Garance zpětného odkupu se solidnímu obchodníkovi, který dokáže rychle zobchodovat zboží, dává velmi snadno, neboť je to lepší obchod, než nákup přímo u producentů. Proto rádi slitky a mince našich klientů rádi odkoupíme za aktuální tržní a velmi konkurenční ceny.

Revoluční novinkou je možnost automatizovaně odprodávat své slitky postupně formou renty a to za lepší než burzovní cenu. V podstatě jde o to, že tak jak si klient svůj poklad po částech naspořil, může ho stejně tak plně automatizovaně po částech odprodávat a stržené peníze si nechat posílat na bankovní konto jako rentu.

Renta se aktivuje i deaktivuje v několika minutách přímo z konta klienta a není třeba žádných žádostí. Prostě pokud klient přijde o zaměstnání, může překlenout výpadek příjmů odprodejem části svého depozita formou měsíční renty. Později zase výplatu může deaktivovat a obnovit nákupy zlata.

Velmi jednoduše. Po podpisu smlouvy se domluvíme na proškolení poradců partnera. Poté jsou poradci zavedeni do systému a mohou AuRENTU nabízet.
Naše provizní podmínky jsou jednoduché a transparentní. I následně poskytujeme partnerům prodejní podporu v různých formách. Od refresche školení přes podpůrné prodejní kampaně až k informačnímu servisu formou newsletterů, přednášek a dalších.

Našemu plně automatizovanému systému je vcelku jedno, jak velká je daná společnost. Rádi tak u nás přivítáme vlajkovou loď trhu stejně jako malý výkonný člun. Každopádně jednáme s našimi partnery naprosto korektně, nepodmiňujeme výplaty provizí novou produkcí, ani u nás neklesají v koeficientu v závislosti na objemu produkce ani jiné podobné manýry.

Český trh se vzácnými kovy je relativně mladý a tudíž na něm nalezneme logicky i řadů „dětských“ neduhů. Myslím, že je třeba mít vždy na paměti, že tam, kde vysoká koncentrace hodnoty existuje i zvýšené riziko podvodů a zneužití důvěry.
Nástupní bariéra na trh s fyzickými vzácnými kovy je relativně nízká. V podstatě stačí živnostenský list, pár desítek tisíc korun na vytvoření hezkého webu a jeden dodavatelský zdroj řešený třeba jen objednávkovým způsobem. Když se přidá zvučný název firmy opírající se o určitou důvěryhodnou bohužel mnohdy jen zdánlivou příslušnost k určité renomované zemi či regionu, máme hned na světě další „renomovanou světovou firmu“. Může se přitom jednat o firmu jednoho muže, na jehož osudu visí osud našich investovaných prostředků.

Na českém trhu nalezneme projekty, z nichž některé jsou přinejmenším na hraně kolize se zákonem o kolektivním investování a jiné nesoucí v sobě rizika spojená s vědomým či skrytým financováním podnikatelských rizik dané firmy. Toho by si měl být poradce vědom a klienta o těchto skutečnostech výslovně informovat.

Navíc trh se vzácnými kovy je neregulovaný trh ve smyslu investičních nástrojů na finančním trhu.

Myslím, že prověření si partnera je tím nejdůležitějším požadavkem. Podle mého názoru, a také z naší 10 leté zkušenosti, bych se pokusil definovat několik obecných znaků solidního obchodníka:

• průhledná majetková struktura a pokud možno sídlo v zemi poskytování služby
• reputační bezúhonnost všech protagonistů společnosti
• schopnost nabídnout nejen prodej vzácných kovů, ale také permanentní zpětný odkup a to i ve značných finančních objemech za aktuální tržní cenu, nikoli jen odkup na komisi či jinými diskriminujícími podmínkami
• korektní obchodní politika, ve které není místo pro marketing postavený na slibování budoucích zisků nebo dokonce jejich garantování v jakékoliv podobě
• jasně definovaná logistika a procesy, jakož i zakotvené reklamační podmínky.

V každém případě na důvěryhodnost zdroje. Klient by neměl kupovat v případě investičního zlata a vzácných kovů jiné než prověřené slitky a mince od mezinárodně certifikovaných producentů zapsaných v londýnské asociaci LBMA. Po celém světě jich je více než 100, tudíž výběr je více než dostatečný. Produkty těchto producentů splňují všechny standardy kvality a kontroly. O výběru solidního obchodníka jsem už hovořil.

Zlaté ražené slitky jsou zpravidla dodávány v obalech, které jsou současně certifikátem pravosti a mnozí producenti opatřují i slitky lité certifikátem přibaleným do obalu.

V každém případě certifikované zlato producentem již nepotřebuje žádné přídavné certifikáty vydané obchodníkem. Obchodník navíc není žádnou autoritou oprávněnou k této činnosti. Není zapotřebí tisknout dodatečné „certifikáty“ na zlato certifikované mezinárodními autoritami. Obchodník může maximálně v tomto „certifikátu“ konstatovat to, co je už nabíledni bez vlastního přičinění anebo vytisknout prohlášení o etice prodeje, což by mělo být u solidního obchodníka samozřejmostí. Jedná se tedy o marketing a takový „certifikát“ má přidanou hodnotu papíru, na kterém je vytištěný.

Jsme přesvědčeni, že zbytečné certifikáty spíše přispívá k neprůhlednosti trhu a tím přispívají k opaku důvěry a jistoty.

Seriózní obchodník má nastaveny veškeré kontrolní a prověřovací mechanismy tak, aby vyloučily veškerá rizika. Koneckonců je to v jeho vlastním zájmu. Naše společnost sdílí stejné kvalitativní standardy s naším společníkem, kterým je jeden z největších nebankovních obchodníků se vzácnými kovy v Evropě – německou společností pro aurum KG z Mnichova.  Jsme zařazeni do jejich pobočkové sítě a disponujeme stejnými prostředky jako tento hráč, kterému se ještě žádná nehoda za dobu jeho existence nestala. V případě pochybností existuje řada kontrolních procedur, jejichž zřetězením klesá riziko falzifikátu na nulu.

Jak již bylo řečeno, zlato ve fyzické podobě je komodita. Pokud ji klient kupuje „cash and carry“ nebo po částech formou postupných nákupů není v tomto případě důležité, pokud „spoření“ nenese znaky skrytého kolektivního investování. V tomto případě by si poskytovatel zahrával s ohněm.  Obchodní modely, které neumožňují dodání konkrétního fyzického slitku klientovi, ale třeba jen finanční vyrovnání mohou být za hranou neregulovaného obchodování s fyzickou komoditou a naopak mohou nést ony znaky finančního derivátu nebo skrytého kolektivního investování.

Například, když si klient kupuje podíl na 12,5 kg zlatém prutu, je jasné, že si téměř žádný klient ve skutečnosti na žádné fyzické zlato nesáhne a zřejmě se jedná pouze o finanční vyrovnání a to už by mohlo být posouzeno jako finanční nástroj (taková skrytá forma ETC?) s povinností registrace u regulátora finančních trhů. Při spoření jde především o to, aby každý klient měl jasně evidovaný svůj nárok a tento mohl v kterýkoliv moment uplatnit v podobě dodání fyzického slitku nebo mince.

Poradce by se měl především vyvarovat modelům spolupráce, kde se nabízí zlato a vzácné kovy s příslibem krátkodobých zisků či dokonce garancemi konkrétních zhodnocení. Je to stejně neseriózní, jako v případě akcií či jiných aktiv, která kolísají ve své hodnotě nezávisle na vůli poskytovatele.
Pro pomoc poradcům jsme rovněž vytvořili jednoduchý standardizovaný návod- chcete-li prodejní rozhovor, který si klade za cíl ve 20 minutách informovat o AuRENTě a jejich přínosech pro klienta.