A máme tu další kolo zkoušek, tentokrát pro pojišťovací zprostředkovatele. Oslovili jsme tři adepty – finanční poradkyni, obchodního ředitele a metodika pojistných produktů – kteří byli mezi prvními, kdo se měli možnost seznámit s kompletní sadou otázek. Jak je to s jejich náročností, na co se při studiu především zaměřit a kolik chytáků a slovíčkaření bude v testech tentokrát?

I největší optimisté mezi poradci již pochopili, že na produktové zkoušky je potřeba se pořádně připravit. Testy nejsou formalita, někomu stačí na přípravu deset večerů, jiný potřebuje na studium měsíc. Poradci se shodují, že náročnost zkoušek výrazně stoupla. Certifikační zkoušku na pojištění  je nutné složit do 1.12.2020.

Prvními byly certifikační zkoušky na DPS, kdy dva, tři večery k nastudování otázek stačily. Naopak nejnáročnější jsou zkoušky zaměřené na kolektivní investování. Zkoušky na pojištění by měly být „o něco lehčí než na investice a o něco těžší než na úvěry“. Máme na mysli souhrnné zkoušky.

Pozor na slova!

„Minulý týden jsem si procházel přípravu a testy jednotlivých kapitol v souhrnné zkoušce na pojištění a nemohu se ubránit dojmu, že náročnost jde stále nahoru,“ potvrzuje Jan Walter, obchodní ředitel Finpos. „Je velmi náročné udržet pozornost při skládání závěrečného testu. Test zabere kolem hodiny času. Otázky i odpovědi jsou velmi dlouhé a v případech, kdy tvůrci zaměnili v odpovědích pouze jedno nebo dvě slova, je snadné udělat chybu. Věci, na které se ptají klienti v běžné praxi, se ve zkoušce téměř nevyskytují,“ dodává Walter.

A jaký názor má Jiřina Bosáková, smluvní partner Chytrého Honzy? „Otázky jsou formulovány tak, aby správná odpověď přímo korespondovala se zněním zákona. Odpovědět na jednotlivé otázky v době studia a přípravy není komplikované, ta složitost se projeví až v celém objemu problematiky. Načíst a nastudovat studijní materiál jako celek předpokládá určité vzdělání, kvalifikaci a schopnost práce s textem.“

Prostě se to nadrtím…

A konkrétní výtky k otázkám? „Velká pozornost se upíná na pravidla kolem registrací u ČNB (typy odborností, kdo je komu nadřízen a podřízen a pojmenování rolí…),“ vyjmenovává Jan Walter. „Ruku na srdce, kolik klientů tato problematika zajímá? Chybí mi základní otázky typu – co je to podpojištění, kdy hrozí a jak se počítá, co je to spoluvina, z jakých důvodů může pojistník a pojistitel vypovědět smlouvu, kam se mohou poškození obrátit v případech, kdy nejsou spokojení s odškodněním a mnoho dalších. V testech se naopak objevují texty, které s pojištěním souvisí jen okrajově (doplňkové penzijní spoření, finanční analýzy právnických osob, investice…). Složitost některých otázek a délka textů je na takové úrovni, že nebude snadné pochopit látku. Poradci se tak opět budou učit mnoho odpovědí nazpaměť, bez pochopení souvislostí. To našemu oboru nic nepřinese. „Prostě se to nadrtím, abych to dal a pak to půjdu někam spláchnout.“ – co mi to jenom připomíná…“

Třetím v pořadí, koho redakce oslovila na téma prvních dojmů ze série otázek na pojištění, je Dušan Šídlo, metodik pojistných produktů Broker Trustu. „Co považuji v testech za nadbytečné? Především některé teoretické otázky. Musí poradce, který chce certifikaci na životní pojištění, opravdu vědět, že pákový efekt se využívá u futures kontraktů? Musí vědět, jaké jsou možné způsoby vypořádání futures kontraktů? Musí znát termínové kontrakty, které se obchodují na burze? Musí vědět, že pro zajištění (zahedgování) úrokového rizika může být využit FRA kontrakt? A tak by šlo pokračovat. Nedomnívám se, že jsou to potřebné otázky k investičnímu životnímu pojištění. Možná by pro praxi bylo užitečnější vědět, jaké výhody a nevýhody mají fondy „zabalené“ do pojištění oproti otevřeným podílovým fondům, nebo vědět, jak zjistit jejich nákladovost. Souhlasím tedy s tím, že by více praktických otázek rozhodně neuškodilo. Problém však vychází z toho, že ČNB požaduje, aby zdroj otázek vycházel z odborné literatury. Mnoho odborné a současně praktické literatury v oblasti pojišťovnictví – na rozdíl například od investic – bohužel neexistuje. Pojistné podmínky pojišťoven a jejich sazebníky nejsou jako zdroj povoleny. Místo toho otázky na poplatkovou strukturu investičního životního pojištění vycházejí ze zastaralých a teoretických vysokoškolských skript.“

Kdo je schopen a ochoten si své místo obhájit

Ale abychom jenom nekritizovali, všichni tři oslovení vidí v připravených testech také pozitiva. „Rozhodně jsou to případové studie,“ říká Jan Walter. „V souladu s rčením konec dobrý, všechno dobré, mě uklidňuje fakt, že v „případovkách“ se objevují reálné situace z praxe.“

„Souhlasím s častým tvrzením, že pro úspěšné složení testu je potřeba se naučit názory teoretiků. Na druhou stranu proč se nad těmito názory nezamyslet a nevybrat si pro vlastní praxi to, co považujeme za  využitelné?“ konstatuje Jiřina Bosáková a dodává: „Jsem přesvědčena o tom, že postup, který zvolila ČNB, je správný. Do oblasti finančního poradenství bylo nutné zasáhnout. Skončilo období, kdy do této profese mohl vstoupit kdekdo a nyní ať se ukáže, kdo je schopen a ochoten si své místo obhájit.“

A na co je třeba se při přípravě na zkoušku rozhodně zaměřit? „Určitě na otázky s vícero správnými odpověďmi, stejně tak na některé případové studie,“ doporučuje Dušan Šídlo, který zmiňuje možnost stáhnout si mobilní aplikaci ze stránek některých akreditovaných firem a průběžně si procházet otázky třeba na mobilu při cestování v MHD. „Rovněž může být vhodné jít na zkoušku až v příštím roce, neboť si poradce odloží povinnost formalizovaného následného vzdělávání. Také již budou známy nejproblematičtější otázky, které dělají většině poradců problémy, a tak budou ostatní vědět, na jaké z nich se více zaměřit.“

Jaká bude úspěšnost poradců u zkoušek?

Redakce Poradci-sobě.cz se měla možnost seznámit s kompletním online přípravným kurzem na certifikaci pojištění hned v týdnu, kdy ČNB otázky vydala, a to prostřednictvím společnosti Vector Certifikace. “Většina účastníků našich zkoušek vnímá certifikační zkoušky  jako cestu ke kultivaci celého trhu, i když se shodují v tom, ze některé otázky jsou příliš teoretické,” říká Miroslav Škvára, vedoucí obchodního oddělení této společnosti. “Například se nám stalo, že jeden účastník zkoušek se nás v nadsázce ptal, “proč se musí učit, jako kdyby měl dělat náměstka ministra financí“. Již máme přihlášeny první účastníky certifikace na pojištění na dva zářijové termíny.”

Pokud se podíváme na statistickou úspěšnost souhrnných zkoušek na spotřebitelské úvěry, složilo u Vectoru testy 79 % poradců. V případě investic, u zkoušky na investičního zprostředkovatele (135 min), byla úspěšnost pouhých 59 %. A jaký je tip všech oslovených na procentuální úspěšnost poradců v případě certifikací na pojištění?

Jiřina Bosáková a Jan Walter tipují v průměru okolo 75 %. Dušan Šídlo analyticky poukazuje na fakt, že poradci, kteří sjednávají pouze majetkové pojištění, se budou muset naučit fakta o pojištění nemoci a úrazu, neboť je to předmětem společné zkoušky. Stejně tak poradci, kteří chtějí dělat jen rizikové životní pojištění, se budou muset naučit základní teoretické otázky na burzovní obchody.

„Rovněž úspěšnost u případových studií nebyla při dosud provedených přípravných testech nijak závratná. Zdárné složení zkoušek tedy bude ještě více záviset na přípravě. Očekával bych vyšší úspěšnost než u investic, ale nižší než u úvěrů,“ konstatuje Dušan Šídlo závěrem.

 

Dagmar Krátká

 

 

 

 

 

 

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account